34.4. Nepřipravený Pacific Crest Trail: Den 15

Deník z pondělí, 25.8.2014 (1723) 9-8-9
11 mil (17.5 km): 781 -> 792
Kings Canyon National Park -> Glen Pass -> Rae Lakes

- rano jsem vstaval docela pozde, Paint uz byl skoro sbalenej, ja si teprve zacal varit a rozdelavat veci na suseni po kamenech okolo

- byla zima, slunce bylo totiz schovane za horou a trvalo, nez vykouklo ven a zacalo svitit na muj stan, mezitim jsem prebehl o par metru dal, kam uz svitilo, abych se zahral

- poslal jsem Painta napred, at uz jde, ze se tu zdrzim a budu fotit to udoli a ze ho po ceste dozenu

- uvaril jsem si nudle, najedl se, odskocil si, uz nemam moc toaletniho papiru, hlavne aby mi tady v divocine nedosel, snad budou mit nejaky na prodej v Muir Trail Ranchi ...

- ususil jsem stan a spacak, dobalil jsem si veci a vyrazil po ceste dolu, Harryho Pottera 2 ve sluchatkach

- to udoli Kings Canyon narodniho parku prede mnou vypada prekrasne, delal jsem fotky jako divej

- sel jsem porad dolu, vyplasil jsem srnku a po ceste jsem potkaval ty, co sli proti mne nahoru po JMT

- pohled na bile hory v kombinaci s lesy a s jednotlivymi stromy byl uzasnej, fotil jsem pri kazde pauze, bylo to nadherny

- chtel jsem udelat pauzu nejdriv u odbocek na Kearsarge Pass, ale nejak jsem si nebyl jistej cestou, kterou mam jit

- chtel jsem zamerit svou polohu na GPS, ale zjistil jsem, ze se muj telefon nejak sam blbe vybil z 78% na 8%, kua nechapu jak, tohle bude problem ...

- nakonec jsem cestu nasel a zacal stoupat do kopce

- Paint vzdycky lidem rika, kdyz je potkava a oni se ptaji, jak se ma, ze se ma jak tahle cesta, chvili to jde dolu a chvili nahoru, a tady v horach to je presne tak

- jak jsem pred tim dosahl toho nejnizsiho mista v udoli, od te chvile jsem zase porad uz jen stoupal vzhuru k pristimu pasu

- po ceste jsem delal spoustu pauz, odpocival jsem na uzasnych mistech a delal fotky

- sel jsem dal a pak za odbockama potkal Painta, delal si tam velkou obedovou pauzu

- udelal jsem si taky dlouhou poledni pauzu, uvaril obed, bramborovou kasi a omacku, pulku dal na pozdeji, uz si prece jen setrim jidlo a nejim ve velkych davkach

- pak nekdy ve ctvt na ctyri odpoledne jsem chtel vyrazit dal, Paint porad jeste spal a kdyz jsem se s nim chtel rozloucit, tak byl najednou cilej, uz skoro sbalenej

- puvodne jsem se chtel rozloucit naporad, ze pujdeme dal kazdy svou cestou a svym tempem, ale kdyz byl najednou tak cilej, tak jsem to neudelal a ja blbec jsem rekl, ze na nej pockam pod zaverecnym stoupanim na Glen pass, on rikal, ze uz hned jde

- sel jsem asi trictvrte hodiny, opet krasna priroda kolem, dosel jsem pod zaverecne stoupani na Glen Pass a zacal cekat na Painta

- lidi, co sli z druhe strany, rikali, ze jsou tam cerne mraky, ze nejspis nebude bourka, ale dest, omg, nechci prechazet horsky prechod v desti, mel bych rychle jit nahoru a na druhou stranu, ale slibil jsem, ze na Painta pockam, tak jeste jednou to udelam a pak good bye naporad

- cekal jsem pul hodiny, potkaval dalsi hikery jdouci dolu proti mne, ti mi potvrzovali, ze na druhe strane pocasi vypada spatne, tmava obloha, jina pani rikala, ze dalsich 6 mil je tech nejkrasnejsich z celeho pochodu, no to se tesim

- kdyz nebyl Paint po dalsich 15 minutach ani v dohledu, vzdal jsem to a pomalu vyrazil nahoru, chvilkama jsem na nej jeste cekal, ale marne

- ptal jsem se borce, zda to nahore neni prudke, na zavrate, on povidal, ze se zabocuje doleva doprava ty klikyhaky, pak je nahore 'razor', ziletka, a pak klikyhaky na druhe strane, OMG ziletka, to jsem vubec nemel radost, to zni docela ostre

- sel jsem nahoru, nastesti styl stoupani na teto strane byl bez velkeho propadu, az ke konci trochu prudsi, a ziletka nebyla tak hrozna, presel jsem to a klesal dolu, tam nemecka rodina kempovala na skale, pan s detma, ptal se na predpoved pocasi a jestli jdu po PCT

- pak jsem sel dal dolu, pohled na jezirko v dalce byl primo uzasnej, ale zadne slunce, jen mraky a vitr, sakra sakra, ale bylo to tak krasne, to by chtelo fotky s dobrym svetlem ...

- sesel jsem bliz dolu a sedl jsem si tam a koukal na tu nadheru, docela foukal vitr, no jo, jsem tesne pod Glen passem

- vylezl jsem do kopce stranou od cesty, na skaly mezi stromy a nasel tam skryte mistecko na kempovani, mezi nekolika stromy, vysoko nahore, tak tak se tam vejde jeden stan, uzasne misto, tohle si nenecham ujit, zustanu tu a zitra udelam fotky toho jezera az vyjde slunce

- prenosil jsem si tam veci, kolem sedme jsem v dalce uvidel Painta, jak si to razoval po ceste, dozenu ho zitra, dnes zustanu tady

- mezi temi stromy jsem si postavil stan, privazal ho k vetvim proti vetru, nabral jsem z potoka vodu, kousek ode mne se pasla srnka

- nanosil jsem veci dovnitr do stanu, lehl si a i kdyz jsem chtel psat zapisky, sel jsem misto toho unavenej spat

- noc: mozna tak 21:00, tajne mistecko mezi stromky v tom nejuzasnejsim miste v sestupu od Glen passu nad jezery Rae, kde budu rano cekat na dobre slunce na fotky, stan uvazan i mezi vetvemi, protoze venku fouka silny vitr, obloha temna, mozna bude bourka, nadmorska vyska 3300, mile 792, obleceny uplne ve vsem