4.3. Den 0 (Kathmandu-Jiri)
- Dnes jsme jeli jeepem do Jiri. Vyjeli jsme z Kathmandu (1317 m nad mořem) a po asi 6 hodinové jízdě jsme přijeli do Jiri (1955 m).
- Jeli jsme vrchovinou s nádhernými pohledy na kaskádovitá políčka. Počasí bylo pěkné a cesta jeepem překvapivě pohodlná. Cesta autobusem prý trvá 10-12 hodin a je nezapomenutelná (prý i kvůli zvracení cestujících), ale holky a Jindra autobusem jet nechtěli.
- Kolem byly zatím jen menší hory, vysoké kolem 3500 m.
- V Jiri jsme našli internet za 100 Rupií na hodinu, tak jsme ho zkusili. Bylo to vytáčené připojení přes modem. Telefon s modemem byly spojeny rádiově. Po 15 minutách čekání se načetla stránka s maily, po dalších 15 minutách jsem i jeden mail odeslal. Víc se mi při této rychlosti vyřídit nepodařilo a v Jiri vypadla elektřina.
- POZNÁMKA: Ještě před 3 lety probíhala v Nepálu občanská válka mezi vládními jednotkami a Maoisty. Maoisté byli převážně mladí lidé a vybírali od turistů vysoké poplatky za průjezd / průchod do oblasti Himalájů. Někdy jsem měl pocit, že se stali Maoisty jen proto, aby měli snadný přístup k penězům od turistů. Nyní vstoupili Maoisté do vlády, jejich jednotky měly být odzbrojeny a měly přestat vybírat peníze. Mladým Maoistům tak utnul vstup strany do vlády přísun peněz od turistů. Takže se nejspíš budou muset naučit pracovat a tím přestanou být Maoisty.

Himalájské deníky 3 - Deník vybaveného trekaře

2.3. Den -2 (Kathmandu)
- Dnes jsme měli odjet na trek do Jiri. Ale nakonec to byl jen vtip od kamarádů. Takže můžeme vyrazit na nákupy vybavení. Naše výbava na celou cestu po světě je pečlivě vybraná, ultralehká a funkční. Ale několik drobností navíc by se nám mohlo hodit vysoko v horách. S Andreou jsme je dnes úplně úžasně a levně nakoupili!
- Nejdůležitější věc, co jsem sháněl, byla šála nebo něco teplého na krk. Nabízeli mi drahé šály z paschminy, šály z tlusté vlny a další luxusní produkty, ale já jsem si zamiloval obyčejnou a levnou černo-tmavě zelenou fleesovou šálo-kuklo-čepici za 250 rupií (3.5 USD). Andrea si koupil tu stejnou černo-tmavě červenou. Líbí se mi v ní tak, že už ji odmítám sundat z krku a budu v ní i spávat. Tu po Himalájích nevyhodím, ale zařadím ji do své stálé výbavy. Ba dokonce pokud ji nebudu sundávat ani ve sprše, učiním z ní součást svého těla. Na krku totiž nejsem chlupatej a tak tohle jediné holé místo na mém těle musím něčím vyspravit.
- Dále jsme si s Andreou koupili lehké fleesové rukavice taky za 250 rupií. Bohužel v menší velikosti, která se mi vejde do mých trekových rukavic, měli jen červenou barvu. Andrea si koupil dokonce narůžovělé.
- Pro případ velké zimy jsem si koupil krásnou zelenou péřovou vestu The North Face za 2000 rupií (29 USD). Andrea si koupil trochu lehčí Mammut za1500 rupií (22 USD).
- Sháněl jsem ještě lehké plastové přezůvky na přezutí do lodgí po treku, ale největší co měli, byly o dvě čísla menší, než potřebuju.

4.3. Den 0 (Kathmandu-Jiri)
- Dnes jsme přijeli jeepem do Jiri. Počasí bylo pěkné a cesta pohodlná. Andrea zůstal s otravou z jídla v Kathmandu a přiletí za námi až do Lukly.
- Marcela s Aniou se hned začaly shánět po sprše. Nechápu, kde se ty špindíry tak rychle zašpinily. Já se sprchovat nepotřebuju, sprchoval jsem se včera v Kathmandu.
- Marcela šla do sprchy první. Zřejmě se po vzoru asijských žen rozhodla koupat oblečená, protože přišla ze sprchy v úplně mokrém oblečení. Po ní šla do sprchy Ania a přišla v suchém. Jindra se nesprchoval, je to totiž chlap a žádná špindíra jako holky.
- Tak jsem to špatně pochopil - když byla Marcela ve sprše, nastal v Nepálu běžný výpadek elektřiny a Marcelu překvapila tma v místnosti. Když šmátrala po zdi, shodila si své suché oblečení na mokrou podlahu a tak měla zároveň vypráno. Začala nepálským sprchám říkat past a už prý do žádné nepůjde bez čelovky.