Deník ze středy, 3.9.2014 (1732) 7-7-8
10 mil (16 km): 862 -> 872
John Muir Wilderness -> Selden Pass -> Marie Lake -> John Muir Wilderness

- probudil jsem se v lese u jezirka, jeste velka zima, snedl jsem Snickers, pak jsem se najedl tech rehydratovanych susenych jablek k snidani, osvezujici ovoce s vodou, mnam, vylezl jsem ven ze stanu, bolesti bricha, musel jsem utikat ke stromum, vykopat diru a blop, kase je venku, to musi byt Giardia

- balil jsem se, jedl u toho nejaky ten trailmix (orisky, hrozinky, cokoladky), bylo devet hodin, pul desate, deset a velka bolest bricha, jiny strom, vykopat diru a blop, dalsi kase se stejnou konzistenci, omg ted je to jasne :-(

- vyrazel jsem az v pul jedenacte, batoh plny jidla hrozne tezky, sel jsem do kopce, cesta pokracovala nahoru kolem jezirek

- byl jsem moc unaveny, rika se, ze kdyz si da tady na PCT clovek nekolik "nulovych dnu", to je dnu, kdy zustava na miste a ujde s batohem nula mil, uplne odvykne chuzi s batohem a dostat se zase do rytmu mu bude trvat stejny pocet dnu, kolik si jich dal pauzu

- postupoval jsem dal vzhuru k horskemu prechodu Selden pass, vsechny pohledy kolem byly neskutecna nadhera, zase hory, jezera, lesy ... uplne jsem zapomnel, na jak nadhernem miste nasi planety jsem

- oddychoval jsem, slo se mi tezce, jak mam uplne prazdna streva, jdu jakoby bez energie, mam docela hlad, ale bojim se cokoliv jist, v jedne chvili kousek pod vrcholem jsem si zase dal trailmix ...

- pred 12:30 jsem byl na vrcholu, s hladem a bez energie, nahore jsem se natahl na zem a odpocival, ale zase bolesti bricha, omg, nad pasem jsem si vybehl na kameny nahoru, vykopal diru a blop ... ach jo ...

- mel jsem ale hrozny hlad, tak jsem sladoval skoro cely ten trailmix, potkal se tam s hodne starym panem, co taky dela sekce PCT

- vyrazil jsem dolu, najezeny, po trictvrte hodiny bolesti bricha, zastavil jsem, zasel do lesa, blop, vratil jsem se k ceste a na chvili odpocival na kameni, pak prosli kolem tri kluci, pak sli lidi z druhe strany

- sbalil jsem se a vyrazil dal, s prazdnym brichem, ale ne hladem, dosel jsem ke kamenum pres reku, ti tri kluci za nima cekali a jedli, obesel jsem to a hledal jinou cestu, abych nezahucel do reky, ale pak jsem se vratil a prebalancoval to na kamenech i s batohem a pokracoval dal, po chvili jsem kluky slysel za sebou

- kluci mne dohnali u dalsiho prechodu reky, troufl jsem si na nej, ale kameny se ukazaly jako past a jak jsem skakal na dalsi ty se taky ukazovaly jako past, preklapely se do vody a ja jen skakal dal, omg a ti kluci mi fandili, a ja to nakonec se stestim presel bez padu do vody

- rozloucili jsme se, oni sli do VVR (druhe misto civilizace tady ve velehorach, jeden hotel u obriho jezera nedaleko trasy), zatimco ja zustaval na teto trase, premyslel jsem, co budu delat, jak s Giardii, chvili jsem pokracoval dal, pak jsem odpocival nekde u vody, bylo pul seste navecer, potreboval jsem pauzu na obed, co ted?

- odtud to je 15 hodin ostre chuze do Red Meadows, tam je zase civilizace, urcite i doktori a nemocnice, ale i kdybych sel zitra ve ctvrtek 10 hodin, 5 hodin mi bude zbyvat, v patek bych se do Mammut Lakes dostal az pozde odpoledne, to uz nebude k dispozici zadny doktor, zadna lekarna, to je nanic, je to odtud 35 mil, kdybych to sel svym pohodovym tempem 12 mil za den, tak pujdu ctvrtek, patek, sobota vecer ... bude cas, muzu to i sladit s tou Giarditis, nejake jidlo u toho snim, muzu to vzit pres ty hot springs a dojit tam nekdy v nedeli, musim ale napsat clanek o dvoji rece v Peru 3, trosku premyslet o zivote, o ceste ...

- nabral jsem vodu a sel dal, dival se po miste na kempovani, uvidel velke skaly, na nich nejake placky, byl to orisek zatloukat koliky do kamenu, nakonec jsem neco jen vazal kolem kamenu, varil vodu, ale uz bylo pred 8 vecer a trvalo by to prilis dlouho, tak jsem si dal jen pripravenou snidanovou vlockovou smes s kakaem a do toho nacpal moje tezke zele bonbony, mnam

- udelal jsem si diru u stromu, abych ji nemusel kopat az pobezim v noci ze stanu na zachod, pak jsem si sel zatim lehnout do stanu, no a pak byla zima, dal jsem si pres sebe spacak, pak se do nej zapnul, pak jsem byl hrozne unaveny, tak jsem usnul, a jak se clovek nehybe, asi se to jidlo zpracovava nejak pomaleji, tak jsem tu noc prezil

- noc: po devate vecer ve stanu, konecne najedenej a ocekavajice za chvili uprk ven ke stromu, na skalach s vyhledem, s pulmesicem zaricim na obloze, docela oblecenej, nadmorska vyska 2665 m, mile 872