(Dokument = Jedna strana z deníku. Jak vypadá jeden den cesty mýma poznámkama, podle kterých pak píšu články.)

1.11.2013 (1426) El Castillo / 7-9-10

- probudil jsem se s rozednenim kolem seste, vstal jsem a zacal rychle tridit, co si vezmu sebou a co tam necham v hostelu, rozdelil to na hromady

- skocil jsem dolu, ale David tam nebyl, skocil jsem si na snidani a vzal si ji sam, mel jsem jen par minut, snesl jsem tam zabaleny pytel, pak dobalil veci i do batohu, dole potkal Davida, vratil jsem mu klice, zaplatil posledni noc, dal mu pytel a rozloucil se a pelasil stihnout autobus v 8:30

- stihl jsem si koupit bagetu se syrem, pak jeste vybrat penize z bankomatu, a cekal jsem na rohu na autobus, ale zadnej nejel, 15 minut, tak jsem se ptal lidi kolem, zasel jsem do mistniho hostelu, ptal se beznohyho pana na voziku, on nekam volal, pry dnes nejel, ale pojede v 10:30, anebo taxi, za 6k, tj 12 USD, pak prej 10 USD, ne, diky

- sbalil jsem si veky a vse do batohu, hodil to na zada, a zacal slapat pesky, ach jo, bude to poradnej pochod, kdyz budu zacinat tech 8 km nahoru, a teprve pak mne ceka cela cesta, slapal jsem nahoru ven z mesta, pak nahoru na kopec, dolu a pak po odbocce smer cloud forest, rikal jsem si, ze budu stopovat, ale pak jsem na to mel linou hubu, tak jsem sel a premyslel si svoje veci

- v nejprudsim kopci jsem za sebou slysel vozidlo, malej minivan, zastavil prede mnou, ptal jsem se, zda puedo, jasne mavl na mne, sedl jsem tam a pobavil se s ridicem spanelsky, on jel ke cloud forest reserve, ja na krizovatku pred ni, ze pujdu k Arenalu, ptal se, odkud jsem, jaka bude ta cesta, kolik kg vazi muj batoh, rikal jsem tak 15, prijemne jsme si popovidali, pak jsme projeli tou krizovatkou, podekoval jsem, z tech 8 km mne tak 4 km usetril

- rozhledl jsem se na krizovatce, byl jsem tam tak v 9:30, udelal si po par metrech fotku u krav, nadhernej den, uz od vcerejska neprselo, kracel jsem dal, nahoru a dolu, trochu jsem zacal potrebovat na zachod, cestou mne minulo auto, tak on tam tim smerem, co jdu, taky nekdo bydli ... prosel jsem kolem vista verde lodge, sel dal a dosel jsem k tem poslednim stavenim

- "jdete k jezeru?" zeptal se mne pan u poslednich usedlosti, "jo, k jezeru". "a znate tu cestu? uz jste to nekdy sel?" "nesel, ale vim zhruba kudy. a vim, ze musim trikrat prekrocit reku." "ale ta reka je rozvodnena. jsme v destovem obdobi." "ja vim, ale uz asi 24 hodin neprselo, tak by to nemuselo byt tak spatne." "mi papa, muj otec, tam zemrel, kdyz se reku snazil prekrocit. je to moc nebezpecna reka." a do prdele, pomyslel jsem si, porad se psychicky pripravuju na to, ze nejvetsi nebezpeci budou hadi, co se tu rozmnozili, botrops asper, chrestys, prudce jedovaty a agresivni, pry je jich tu plno, a to tam dole, v lowlands, u reky, cihaji na svoje obeti, co se pujdou napit, a zrovna tam budu chodit a kdo vi, cim se budu muset prodirat, a ted bych se mel zacit bat reky, je pravda, ze jsem nikdy v zivote zadnou rozvodnenou reku neprekracoval, v tom Peru nebyl zadny proud, jen hloubka ... a sakra ... a to je svatek zesnulych, babi, dedy, mozna budu jeste dneska u vas ...

- sel jsem dal, poslouchal ve sluchatkach spanelstinu, pak prisla ta zatocina, mezi stromy jsem obcas uvidel tu nadhernou sopku, fakt to vypadalo paradne, ale moc to nebylo videt, snad pozdeji, cesta jeste sla, ale silene jsem musel na wc, nastesti mam papir, shodil jsem batoh, drepl si tam u cesty, rozpletl jsem spodni cast ostnateho dratu u pole, vesel tam a kracel hustou travou, kde uz mohli byt chrestysi, ale pekne fotky vulkanu a jezera a lesu pred nimi

- pak jsem se sbalil a sel dal, sel jsem kolem nejake chajdy, moc pekny vyhled, podival jsem se na GPS na mape, kudy vlastne jdu a kudy mam jit, prave tam koncila cesta, kam jsem dosel, a ona koncila i doopravdy, pak uz jen takova pesina vnitrkem hlubokeho kanonku, jakoby koryta vody, docela blativa cesta, chvilkama jsem balancoval po kamenech, abych se vyhnul bahnu, ale po chvili to bylo bahnite skoro vsude, chvilkama jsem docela uklouzl a skoro spadl, omg, ale porad to bylo tim kanonkem dole a pak se to stacelo trosku doprava, no snad to je ono

- pokracoval jsem a cesta byla vic a vic plna travy, chvilkama hodne mokra, malej potucek, obcas tam byly ruzne odbocky do stran, ale budto bylo zrejme, ktera je ta hlavni pesina, nebo jsem po vyzkouseni chuze nejakym smerem narazil na pravdepodobny konec, tak jsem sel dal, az se mi na uplne nenapadnem miste noha zaborila hluboko po kotnik do blata, sakra, vytahl jsem ji a hned to na ni vic klouzalo a slo se hur, pak jsem se snazil balancovat tak, abych pravou nohou obcas slapal do blata, ale levou si uchoval suchou, porad se cesta vic a vic stacela doprava, od reky, od El Castilla, no hruza, kam to vlastne jdu?, jeste ze jsem necekal na ten bus v 10:30, protoze bych sem dorazil jeste pozdeji

- normalni pesina prestala a slo se vysokou travou a porostem a mohl jsem jen tusit, kudy se asi jde, ale nebylo vubec videt, kam vlastne slapu, na jakyho hada, sebral jsem nejakou vetev, a zkousel s ni pichat po ceste pred sebe, abych na nej aspon primo neslapl, kdyby tam byl, ale prestal jsem mit strach z reky i hadu a zacal se hlavne bat, jestli jsem se neztratil nekde v lesich, protoze jak se dostat zpet?, navic to od konce cesty v google maps melo byt k rece vzdusnou carou jen nejake 2 km, a ja uz jsem kracel hodinu a pul, a odchazel stale hloubeji do vnitrozemi, do narodniho parku, kam to vlastne jdu?

- blizil jsem se k nejakymu hluku, ze by reka?, ne, dosel jsem k potoku, co tekl pres cestu a jeho pritoky castecne tou cestou, presel jsem ho nejak po kamenech, to bylo docela fajn, snad to pujde tak snadno i s tou rekou, pokud k ni nekdy dojdu

- bodal jsem stale pred sebou tou tyci, cesta se prakticky ztratila, jen periferne se dalo tusit, ze tudy asi nekdo nekdy sel, ale taky to mohla byt zver, a kolem cihaji ti hadi, na hlavu jsem porad nabaloval pavuciny z vetvi a stromu, tudy urcite nikdo dlooouho nesel, z travnate cesty se vyklubala mokrina a uz pravidelne jsem tam pravou nohou zapadal do blata, jeste ze jsem se opiral o tu tyc, jinak uz bych tam cikrat zahucel celej, nakonec jsem ale opet pri brodeni se mokrinou hluboko zapadnul i druhou nohou, sakra, tak uz jsou obe blativy, takze klouzavy, a jeste jsem zapadl, ale aspon to zase vypadalo jako pesina a stocilo se to zase spravnym smerem, snad jdu spravne, v jednom blate byla zabodnuta pevna tyc, tak jsem si ji vzal a kracel se dvema velkejma tycema, jednou jsem se podpiral pri chuzi tema mokrinama, druhou jsem bodal pred sebe, ale uz se mi od toho na palci udelal puchyr

- nakonec jsem kaslal na hady a uz jsem se jenom podpiral a snazil jsem se proste jen nespadnout do toho blata, cesta byla pesino-mokrina a z dalky jsem slysel reku, ke ktere jsem se blizil, byla mooooc hlasita

- z pesiny byla velka pesina, objevilo se vedle ni nekolik cervenych sipek, takze jsem dobre, hurrraaaa, jen jsem byl uz celej zabahnenej, mel zizen, hlad, bylo neco po 13:00, sipky pokracovaly, ale zase jsem nekolikrat totalne zapadl do blata, no nakonec se to stocilo a byl jsem u reky. A sakra.

- reka byla siroka a prudka, pereje, rozhodne nehrozila moznost prehodit ji batohem, takova predstava byla naivni, ale hlavne to vypadalo fakt prudce a i kdyz ne silene hluboce, bylo to dost hluboke, no tudy nemuzu, zastavil jsem, sedl si na batoh, napil se a vyndal si uz hrozne hladovej bagetu a syr a zacal je jist, ale byly kolem mne musky a komari a byl to des bes, musel jsem si vzit kosili a jeste se trochu naplacat repelentem, pak jsem musel radeji zacit chodit kolem dokola

- jak jsem byl zabahnenej, tak jsem si vlezl do vody, v botech, ponozkach, kalhotech, abych jen u brehu poznal, zda se to da ... sel jsem tam a voda do pulky lytek, ale proud byl silenej, fakt spatnej, bez tyce uz by mne to tady shodilo, rychle jsem se vratil na breh

- snazil jsem se najit z GPS, kde jsem, ale pres stromy to mobil moc nevidel, tak jsem se vracel po te zabahnene ceste, az jsem dosel do nejakeho mista, kde to naslo, byl jsem u reky, ktera se ma prejit trikrat, bylo to tak pul km, mozna km od te mytiny, kde uz zase musim byt zpatky, tady musim najit nejakou cestu tou dzungli!, sel jsem dal a hledal, kde muze byt nejaka pesina po tomto brehu, ale vsechno vypadalo, ze neni, tam byly jen kere a vysoka trava, stromy, neproniknutelna hradba, no a na strome jsem si vsiml dalsi velke cervene sipky, co mne smerovala k rece, tak ok, musim to zkusit jeste jednou a natrenovat si to, vzal jsem obe dve hole a snazil se jit, spis jeste kousek pred tema kamenama a perejema, abych mel aspon par metru k nim, sel jsem, delal opatrne kroky, no silene to bylo, tohle se fakt neda ... jak jsem se dostal nekam do hloubky do pulky stehen, jakejkoliv pokus o dalsi krok mi to nohu rval po proudu, obema tycema zaprenej, no tohle fakt nejde ...

- musim nejak snizit ten tlak na nohy, nejak ho rosprostrit, vymyslel jsem neco, vzal si do ruky celtovinu, uvazal ji na jednu tyc, co jsem bodal do zeme proti proudu, privazal ji na to, s tim, ze primarni bod dotyku s vodou bude uzkej jen jak ta tyc, a pak se to bude rozprostirat na moje nohy ... chyba lavky, ten proud byl tak silnej, ze ta celtovina mela sirku nula az k me noze a do ni se zase opiral ten proud naplno, a pri pohybu te tyce naopak okamzite vznikal zahyb, kterej totalne strhaval proud, mel jsem stesti, ze jsem se vubec dostal zpatky ven

- pracne jsem se dostal zpatky a sel hledat nejakou cestu dzungli, vypadalo to nakonec, ze jsem nejakou nasel, dal jsem si batoh na zada a rozhodnutej se rece vyhnout jsem tam vyrazil, prodiral jsem se tudy, boril se do mokriny, na hady uz jsem davno nedaval pozor, vyklubal se z toho malej potucek ... a ten ... bohuzel, zase vedl do reky, bez jakekoliv dalsi odbocky, tak jsem se zacal zkusit prodirat podel reky dal, byl tam kousek ostnatyho dratu, prelezl jsem ho a chtel jit dal, ale vubec to nehrozilo, silene husty, asi 5 m jsem se prodiral tak 10 minut, tudy to nepujde, to je ten rozdil mezi primarnim a sekundarnim pralesem ... timto se prodirat nejde

- se svesenou hlavou jsem se vracel zpatky k rece ... musim to jeste jednou zkusit, jeste to natrenovat, zabalil jsem ale do dry bagu vsechno z kapes, mobil i fotak i doklady a penize, dival jsem se, kde bych mohl nejak pouzit provaz a nekde se nejak uvazat, sakra, bylo pul treti, uz pres hodinu a pul jsem tam blbnul na miste a v Costa Rice se s jejich casem stmiva mnohem driv, do prcic kdybych tu musel nocovat ve stanu, mam jen pulku bagety a pul litru vody, mel bych hlad a zizen a nemam garanci, ze nezaprsi a hladina se jeste nezvedne ...

- musim ted, popadl jsem batoh, dal si ho na zada, chytil obe tyce a vlezl do vody, vedel jsem, ze mi chybi ale silene chybi dve veci – prilba, aby mi voda v pripade padu hned nerozbila hlavu o kameny, a nejakej amigo, co by stal na brehu, a kdyby mne to strhlo, tak by nekde zavolal pomoc, kdyz mne to strhne, nikdo o tom nebude vedet a ja tu snadno muzu umrit

- pevne jsem se opiral o obe tyce, velmi silne hlavne o tu proti proudu, protoze jsem byl porad castecne zaprenej proti proudu, zabodaval jsem tyce do vody do dna, musel jsem je pri tom vytahovat z vody a a zabodavat s rozmachem ze vzduchu, jinak je strhavala voda, vzdycky napred tyc proti proudu kus dopredu, pak tyc po proudu, tu silnejsi jen kousek dopredu, pak jednu nohu a pak prisunout druhou, sel jsem pri pohledu proti proudu doleva, nejhorsi bylo, kdyz se mi prava noha dostala trochu dopredu pred levou, protoze mne to zacalo otacet a shazovat, voda stoupala po stehnech, po zadek, silene prudka, pres zadek, az nekde tesne pod pas, no sileny!, vzdycky jsem na dne nohama hledal nejaky pevny misto, kde nehrozilo, ze mi noha uklouzne a smete mne, a pri tom jsem byl vzdycky zaprenej ve trech mistech a to ctvrte jsem presunoval, nejak se nedalo jit kolmo na vodu kvuli tomu proudu, musel jsem jit castecne proti proudu, cimz jsem se dostal mimo tu idealni hladinu. Kde byla voda az po pas.

- blizil jsem se k velkemu kameni, kolem ktereho voda proudila jeste rychleji, byl to silenej tlak, stal jsem tam zasprajcovanej a ze vsech sil odolaval tomu tlaku, obe tyce jsem drzel pevne a dole byly zapichly mezi kameny do dna, a obe dve silene vibrovaly, bylo to hrozne, ohledl jsem se, zda se nemuzu vratit, ale byl jsem nekde uprostred a pri pokusu o otoceni by mne to urcite strhlo, tak jsem se zase otocil do smeru a silene namahave udelal jeste par kroku a dostal jsem se za ten kamen, a tam najednou ten proud zmirnil, protoze ho veskera prudka voda obtekala, chvilka vydechnuti, otocil jsem se, kde jsem, no to by byla fotka pro bohy, kdyby byl nekdo na brehu a udelal ji, jak tam odpocivam uprostred reky, po pas ve vode, s velkym batohem, porad zaprenej o ty dve hole, ale zrovna v teto chvili to bylo uchazejici, protoze nevibrovaly

- radsi jsem se vydal dal, zmakl jsem trochu zpusob chuze, jak jsem se blizil ke brehu, bylo to lepsi a lepsi, kdyz jsem se dostal do proudu po kolena, byla to uz brnkacka a ja jsem vylezl na sous ... nikdy vic, rekl jsem si, sel po pesine dal a pak se zacala vracet zpet k rece, na to prejiti zpet, ale ja si rekl, ze uz to zpatky v zadnem pripade prechazet nebudu, sel jsem dal po pesine na teto strane, ale byl jsem jen na ostrove uprostred reky, na druhe strane byla druha reka, ale po pekonani toho prvniho drsnyho prechodu bylo tohle jednodussi, tak do pulky stehen, tak jsem to se zvladnutou technikou chuze zvladnul, presel na breh a rekl si, hehe, vyndal mobil, sedl si, neco snedl a pripojil se na GPS, byl jsem na brehu, tak 500 m od Fincy Artesana, musela byt nekde v kopci, musim se prodrat ke kopci a pak nahoru, ale zvladnu to, cheche, to jsem to dobre vymyslel ...

- vse jsem sbalil zpet do batohu a vymotal si macetu, jednu hul tu nechal a postupoval s tyci a macetou, svihl jsem do rostlin, lijan a spletenych vetvi a krasne padly na prvni pokus, akorat uz jsem mel ten puchyr na palci od tyce, to mi to jde, ale byla to zase bazina, nevidel jsem nic kam slapu, hady, nic ... ale sekal jsem a postupoval ... urazil jsem tak 5 m za 5 minut, a byla tam bazina a pred sebou jsem videl jen neproniknutelnou splet vetvi a stromu, 500 m ujdu za 500 minut, kua a uz moc casu za svetla nemam, tohle nehrozi, ihned jsem to zabalil ...

- ja blbec rikal jsem si, kdyz jsem prekracoval reku zpatky, ale tahle cast byla zase lehka, dosel jsem k te rozvodnene rece, byl jsem mimo ten prechod, ale nevypadalo to tak hrozne, jako ta prvni cast, tak to musim dat, vyrazil jsem do toho, nejak to bylo rozumejsi a uz jsem mel praxi, prodral jsem se na breh

- tam pesina a ja miril k tem polim, tam jsem uvidel stado krav, moc mne to uklidnilo, ale pesina se zase zmenila v mokrinu, na hady uz jsem uplne kaslal a s botama jsem se zase zaboroval do bahna, kravy prede mnou utikaly, jednotlive a pak i cely stado, vzpomnel jsem si na pisnicku woody byl cowboy zdvorily ... priblizil jsem se bliz k rece a sel nad ni, ale porad jen mokrina, pak jsem uvidel par koni, mel jsem radost, dosel zase k rece, vyndal jsem mobil, pripojil se na mapy a videl, ze o kousek dal zacina ta cesta znacena, melo by to byt v pohode uz, jen prejit naposled reku

- uz se hodne setmelo, bylo tak pul pate, uplne se zatahla obloha a uslysel jsem hrmeni, tak na nic necekat, vlezl jsem do reky a prodiral se ji, dalo se to celkem rozumne s tema dvema tycema, kdyz jsem byl uprostred, zacalo prset, tak jsem postupoval dal, ve chvili, kdyz jsem byl skoro u brehu a musel prejit jen posledni rameno reky, zacalo intenzivne prudce prset, dosel jsem to, ale lilo tak, ze to, co jsem puvodne chtel, to jest vyndat fotak nebo mobil a udelat fotky te reky a mne, jak jsem byl mokrej a zbedovanej, nehrozilo, musel jsem utikat pod nejakej strom, tam jsem si sedl a vyndal plastenku a obal na batoh, navlekl jsem ho na batoh, zkusil udelat par fotek mne mobilem, ale nezobrazovalo to tu zbidacenost a tu reku, co byla o kus dal, tak jsem si rekl, ze se bez toho musim obejit

- boty byly plny kameni a blata, tak jsem si je i v tom desti sundal, trochu jsem vypucoval kaminky a blato aspon rukou, protoze to nebylo cim vyplachnout, ponozka derava na palci a plna blata, tak nejak jsem to otrel a vyrazil dal, hned po par metrech jsem zapadnul do bahna s obema nohama, no sileny, prudkej slejvak, kracel jsem v tom a cekal na poradnou cestu, ta neprisla, ale nejak se to dalo, bylo mi to uz jedno, musel jsem stejne prebrodit dalsi male ricky ze stran, pak tam byla nejaka staveni, za posledni rickou zacinala aspon cesta pro auta, ale blato, kracel jsem v tom necasu a rikal si, jaky mam stesti, ze nejsem nekde na ostrove dal, ze nemam reku jeste pred sebou, protoze ted by byla rozvodnena, to jsem mel stesti, vse bude OK, myslel jsem na babicku a dedecka v nebi, ze se na mne snad divaji ...

- dosel jsem az k usti reky do jezera, no zadny most, pak jsem zatocil k El Castillu, prudky slejvak, prakticky se setmelo, kracel jsem dalsi kilometry a kilometry v prudkem desti, ten jeste zesilil, psa by nevyhnal, ale mne to bylo uplne jedno, jak jsem byl od bahna, tak mne to aspon umyje, obcas projela motorka, sel jsem, dosel po dlouhe dobe k prvnim domum, nasel na mobilu, ze vlastni El Castillo je jeste o kus dal, ale skoro se to nedalo najit, jak prselo a mobil zacal byt taky mokrej a nereagoval ...

- nakonec jsem dosel k par barakum, jeste to trvalo silene dlouho, tam nejake nazvy atrakci, co tu maji, svitilo svetlo v nejake restauraci, meli tam fast food, sel jsem se zeptat, co maji, jidla od 3500, ptal jsem se, zda nemaji neco levnejsiho rychleho, rekla, ze mi za 2k udela ryzi s kuretem mixto, tak jo, mela tam malou holcicku, a manzela, sympatak, ptali se odkud jdu, rikal jsem ze z Monteverde, zdesila se, rikal jsem, ze reka byla nebezpecna, rikala ze je hrozne nebezpecna!, pak ze jsem z Ceska, rikala, ze je tady Cech, co tu dlouho zije, no super ... jidlo bylo uzasny, venku lilo a ja zablacenej a spinavej a mokrej jsem sedel jen na kraji, abych jim to tu nezaprasil, dokonce mi k jidlu udelala jeste ledovej napoj z ovoce, zdarma, mnaaaam, moc dekuji!!!

- rekla mi, ze hned dalsi je hostal, dosel jsem tam, tam borec, ale na dotaz zda ma habitacion, tak prej nema, sel jsem dal mestem, dosel jsem k cabanas Toucanes na kopci, po dlouhem pochodu, zadna wi-fi, ale bunky, prej za 20 USD, to je moc, prej je hostal nekde dal, vys, 400 m, sel jsem do prudkeho kopce nekonecne dlouho, uz to bylo silene, unavenej, tam jsem videl nejaky svetylka, zapadaky, prestavalo prset, objevil jsem se ve dverich a ptal se, krasna holka anglicka Melissa povidala, jestli chci pokoj s banos nebo bez, rekl jsem dormitorio, ptala se borce, prej to maji, odvedla mne do velkyho stanu, pekne, ciste, to co potrebuju, ptal jsem se na sprchy, protoze jsem touzil po krasnejch sprchach horkejch, ukazala kde jsou, jasne ze maji horkou vodu

- ale maji tu taky Jacuzzi, tak se zeptala, jestli do ni nechci, ze ho pro mne zapne, a za kolik?, pro klienty zadarmo, no tak jo, odvedla mne tam, odkryla velke covery, dal jsem tam ruku, nadherne horka voda, utikal jsem do stanu, svlekl se do plavek a utikal dovnitr, lehl jsem si do Jacuzzi pod zatazenou oblohou a bylo to bozsky, uz neprselo, ale obloha se blyskala, videl jsem obrysy sopky a rikal si, jak se nekdy zivot vyvine ...

- kdyz zacalo kapat, vratil jsem se do stanu, utrel se do luxusniho rucniku, zavrel dvere stanu a nahej si lehl do suche postele, nadherna postel, chtel jsem si pustit Argo na pocitaci, ale napred jsem se dal ucil spanelstinu, trochu zapisoval tyto zapisky z dneska, neco mne zachytilo za perinu v posteli, ze by nejaka potvora?, ne, byla to jen obri triska zabodnuta mi ve stehne, musel jsem ji vytahnout ... kousek od stanu se ozyvaly zvuky dzungle, opice vrestani, a ja silene unavenej jsem jeste za svetla lampicky usnul ...