(Fotoreportáž)
(19.9.-24.9.2013)

V indiánských vesnicích kmene Guna by se nemělo moc fotit. Indiánům to není příjemné. Pokud byste tedy chtěli fotit je. Vesnici, chýše a ostatní zařízení si samozřejmě vyfotit můžete. Nebo nemusíte. Já už jsem to udělal.

Vesnické zátiší v Mulatupu: mraky, hory, džungle, moře, čluny a střechy indiánských chýší.
A kadibudky.

Luxusní zastřešený most, spojující pevninu s indiánskou vesnicí. V noci se z něj krásně čurá do vody. Když si netroufnete do kadibudky.

I když proč vlastně ne? Kadibudky jsou tu velmi praktické. Nemusíte řešit ucpané odpady, jsou vzdušné a každá vůně se rychle vyvětrá.

Rodiny tu nemají svou vlastní kadibudku. Jedna připadá na několik chýší. Chodí tam lidé z nejbližšího okolí i ti z centra ostrova.

Chudé rodiny si svoje kadibudky staví z dřevěných klacků, které sbírají v džungli.

Boháči si kadibudky vylepšují průmyslovými materiály, dovezenými z civilizace. Není do nich vidět a jsou to opravdové architektonické skvosty.

Indiáni rybaří, věnují se lovu a pěstují zemědělské plodiny. Na pevnině. Na noc se vrací na ostrov. Ke svým rodinám. Ke svým domácím zvířatům. Ke svým kadibudkám.

Prasata tu mají unikátní apartmány, které jsou čisté, aniž by je kdokoliv musel čistit.

U některých kadibudek stojí během dne hlídka. Ta mne natolik znervóznila, že jsem si netroufl. Pro děti jsem byl atrakce. A představa, že by napjatě sledovaly, jak z kadibudky něco vypadne ...

Veškeré zboží se dopravuje v loďkách. Ovoce, zelenina, obilí, yuka, platany, ryby, mořské plody, kuřata, prasata a pivo. A možná i toaletní papíry.

Vlastně ani nevím, jestli je používají. Ve vodě jsem nikde neviděl kousky papírů. Možná má ta látka ve dveřích víc funkcí. A levá ruka je přece taky dobrá.

Na břehu stojí klimatizovaná budova z jiného světa. Nemocnice pro Mulatupo a dalších osm vesnic v okolí. Dar americké armády. Tomu říkám lobbying. Určitě by chtěli, aby jim indiáni dovolili chytat pašeráky drog v jejich vodách. V nemocnici pracují kromě dalšího personálu specialistka na výživu, dva doktoři, jeden chirurg a jeden zubař. Ten mne po nemocnici provedl a ukázal mi svoje parádní zubařské křeslo. A mají tam skutečné záchody!

Po cestě z Mulatupa jsme pluli kolem ostrova pro Robinsony. Nebo pro Malého Prince. Celý ho oběhnete za minutu. Je na něm 28 palem a jedna chýše. Ovšem ani jedna kadibudka.

Za 7 USD jsem si v Ailigandi pronajal luxusní chýši. V ceně byl stůl (kam jsem si mohl dát batohy), petrolejka (na svícení), houpací síť (na spaní) a kupa dětí (které za mnou všude chodily).

Při ubytování jsem dostal dva klíče. Jeden od své chýše a jeden od této luxusní kadibudky se střechou. V případě deště v ní nezmoknete!

Musíte uznat, že jsou kadibudky určitým způsobem estetické.

A když nad tím nebudete moc přemýšlet, můžou být i perfektním místem ke snění. :-)