Deník z pátku, 15.8.2014 (1713) 8-9-9
14 mil (22.5 km): 684 -> 698
Sequoia National Forest

- rano jsem se probudil pred pul sedmou a budikem, porad jsem mel strach z te divne vody v zaludku a ve strevech, dlouho jsem nelezl ven, dal jsem si trochu vody z posledniho galonu do snidane bohate na sladke a orisky a vsechno, mnam

- venku docela dost zima, tak jsem vylezl ven az se sluncem a zacal pomalu balit

- nestihl jsem odchod v 7, ani v 7:30, pred 8 jsem si rekl 'zkus to stihnout, porvi se s tim, stihl jsem to v 8:02, pozde ale prece

- vyrazil jsem do kopce, snazil jsem se jit rychle, musel jsem delat pauzy po pul hodine, nejak se to prodluzovalo, slunce stale svitilo, pak jsem druhou hodinu vyrazil dal bez ohledu na bolesti a puchyre na nohach

- pres cestu mi prebehla fretka nebo veverka, vysel jsem na vrchol kopce, spaleniste stromu vsude, kilometry a kilometry daleko, o tom jsem cetl, vsude same spalene stromy

- zpusobil to jeden turista - ekolog, co nechtel zahrabavat do diry v zemi, kde vykonaval potrebu, i toaletni papir, protoze ten se hur rozklada, tak si ho schovaval a pak ho chtel najednou spalit, kdyz ho ale zacal zapalovat, uletl mu ve vetru a od nej chytly suche stromy a trava a shorela kompletne cela tato oblast, kilometry a kilometry kolem, stromy ted vypadaji hrozive smutne a nad tim vsim sviti mesic, delal jsem tu par fotek

- na vrcholu kopce jsem byl mnohem driv, nez podle pruvodce, mozna tam zahrnuje i pauzy, dal jsem si do sluchatek Alphaville the best a vyrazil dolu, sel jsem dloooouho po srazech, ale smerem dolu, i rychle, myslel jsem na zivot, a prestoze unaven, uz tam byly naznaky dobre rychle chuze, snad se do toho brzo dostanu

- narazil jsem na lidi!!! prvni na cele ceste! ve stinu se tam valeli dva, pani a pan asi tak meho veku, taky kraceji po PCT, ale jdou od severu na jih, proti mne, jejich prezdivky (trailname) byly Petunia a Treehugger, chteji letos ujit PCT cely, prej jdou z pulky Oregonu a maji za sebou 1000 mil, wooow, pak se z Walker Passu vrati vlakem do Kanady a pujdou to dolu do Oregonu a nakonec poust, rikali tohle uz ale je poust, tak jdu prece jen pousti

- povidal jsem jim o sobe, ze jsem Unprepared, ze jsem tahl 90 liber a z toho 17 l vody, rekl jim, ze je tam ten jeden water source, nabizeli mi nejaky moleskin naplasti na puchyre, ze at se mi to nezaniti, ale vse mam, prej v Sierre nahore spacak do teploty 25 Fahrenheita v pohode, v noci nekdy mrzlo, voda bude problem jeste 20 mil za Kennedy Meadows, pak uz ne, pak uz staci nosit si sebou 2 litry vody

- po 20 milich tam pak budou spooousty lidi, jak chodi JMT (John Muir Trail), prej voda v Kern River, na kterou narazim asi jeste dnes, nestoji za nic, polevka, plavou v ni sama kravska hovna, a malo vody, chjo, ale v Kennedy Meadows borec v obchode dava lidem vodu bez problemu z vodovodu

- pak jsme se rozloucili a ja sesel do udoli, moc krasne vrcholky hor vsude kolem, nasel jsem misto ve stinu, dal si pauzu poledni, 1 veverka mi tam prebehla

- ja musel zase kalkulovat s vodou, tak jsem si dal 2 polevky behem odpoledne, lehl si pod strom a cetl The Man, Who Risked It All a vyznacoval pekne pasaze, sundal jsem si pri tom boty i ponozky (tak totiz odpocivali ti dva, co jsem potkal) a jen jsem tam lezel

- zustal jsem tam az do odpoledne, protoze do Kennedy Meadows uz dnes nepujdu, borce v obchode nestihnu, ten zavira uz v 18:00 a nemelo by smysl do te vesnice dorazit vecer po zavreni obchodu

- takze dnes musim dojit jen k te rece, az v 17:45 jsem sel dal

- po ceste ale krasne scenerie, tak jsem je fotil, sebe taky, pres cestu prebehla dalsi veverka nebo fretka, plno jesterek vsude, plno fotek

- dosel jsem nekam na mili 697, to je malo, pokracoval jsem k rece ss soundtrackem z Crying Game ve sluchatkach, pak nahoru do kopce na posledni stoupani pred Kennedy Meadows

- kdyz uz se dost setmelo, na placku jsem si rozdelal stan, vlezl do nej, pil uz tu divnou vodu, ale diky za ni

- jeste jsem si prohlizel v knizce dalsi dny jak a kudy jit, sakra nebude to snadne, uz dostavam zavrate, kdyz ctu o prechazeni tech horskych sedel, taky nevim kde budu doplnovat zasoby poradne, asi jestli bude mit zitra v Kennedy Meadow gas cannisters - plynove bomby na vareni, tak si jeste jednu koupim

- do noci mne rusilo sramoceni pod stanem, myslel jsem, ze to byla mys nebo neco, ale on to byl velkej brouk zamotanej v Tyvecu (papiru co mam jako podklad pod stanem)

- noc: asi 22:30, nadmorska vyska 1680 m, mile 698 asi, misto v lese docela piscity kousek od cesty pred Kennedy Meadows, mam hlad, ale veci zabaleny uvnitr pytle, mam posledni zbytecek vody, asi 0.5l plus 0.5 l, ale to jsou ty s moc chlorinama z podezrele vody, nenasel jsem energii ani na propichani puchyru na chodidlech a dopsani deniku ...