Deník ze středy, 20.8.2014 (1718) 7-8-9
10 mil (16 km): 742 -> 752
Sequoia National Forest (Mulkey Pass, Trail Pass, Cottonwood Pass, Chicken Spring lake)

- probouzel jsem se celou noc, jaka byla silena zima, uz nikdy nocleh v hamace v takoveto zime, to uplne vzalo ten pozitek ze spani v hamace

- pak bylo 6, 7 rano, ja stejne koukal ven jen malickym pruzorem, a v silene zime jsem pozoroval, jak prichazi slunce, ale na stromy kolem mne nejak neprichazelo ... tak jsem zase na chvili usnul

- znovu probuzeni, koukal jsem kolem, silena zima, byl jsem s hamakou zrovna v nejakem stinu, videl jsem ale bezici veverky u stromu ... tak jsem nakonec vstal

- premistoval jsem se na slunce, na kameny, tam jsem se ohrival, postupne jsem si tam prenesl vetsinu veci, udelal jsem jeste nejake fotky u hamaky a nakonec odvazal a prenesl i tu

- pak jsem si odskocil, at jsem cistej, vsechno jsem tak nejak sbalil, dal jsem si na batoh solarni nabijecku a vyrazil jsem v 9:50, s Potterem v usich

- prvni pauza 10:50-11:40, v te pauze pisu prave toto tady

- pak jsem kracel dal, ale jde se mi nic moc, unavenej, nevyspalej, dal jsem poslouchal Pottera, prosel jsem dalsi asi Mulkey pass a za nim ten Trail pass

- pak potucek pres cestu, pochodoval jsem dal, prestoze uz jsem byl unavenej, ale jeste jsem dnes nic poradnyho neodesel, dnes musim dojit k tomu Chicken Spring jezirku a tam se vykoupat

- vystoupal jsem ke Cottonwood Passu, tam sedel na kameni clovek!!!, docela srandovni borec, a jak tam sedel, tak spal, pak se probudil, pozdravili jsme se

- jmenoval se Paint Your Wagon (jeho trail name), jako jeho oblibenej muzikal z roku 1969, ale znamenalo to pry namastit osu u vagonu

- jde PCT vlastne uz od Mexika, ale zacal uz v breznu a dela velke pauzy a ted si dal velkou pauzu v Lone Pine 19 dni chlastal s kamaradama, asi to prerusi nekde u Mammot Lakes, odleti na sever a bude slapat z Kanady dolu k tem Mammotum a bude to mit cele

- uz sel PCT asi dvakrat, dostal se hodne daleko, ale nikdy to neusel cele

- rikal, ze nejlepsi resupply je v Muir Trail Ranch zdarma, protoze vsichni ti JMT hikeri si tam nechavaji posilat hrozne moc jidla a pak se ho nemaji jak zbavit, tak je tam nechaji v kontejnerech a lidi si to muzou brat ...

- kolem behala veverka, potezkal muj batoh a rikal, ze ma mozna tezsi, potezkal jsem je, srovnatelne, woow!, nejsem jedinej s tezkym batohem mezi ultralight hikery na PCT

- pak jsme se rozloucili, ze se uvidime pozdeji a ja sel dal

- blizil jsem se k jezeru, trochu ze strany, moc krasne pod nejakymi skalami, chvili jsem tam odpocival

- dosel jsem k vode, svlekl kalhoty boty a ponozky a vesel do ni a pak do ni padnul, silene studena voda, nejaci lidi tam stanovali, tak na mne koukali jako na blazna, ze lezu do takhle studene vody, oplachl jsem si tricko, ksiltovku a trenky a pak sel ven nahej, poutiral jsem se do rucniku a oblekl se do cisteho

- dosel jsem dolu ne lepsi misto u jezera, uvaril Knorr pastu s broccoli and cheddar, byla to pochoutka, mnaaam, tak jsem byl uplne nadsenej, zase jsem vsechno sbalil, houkl adios na tu dvojici, co si tam kempovala a brali vodu z jezera, kde jsem se koupal, mozna proto na mne tak koukali

- vyrazil jsem s Potterem v usich, ze dnes pujdu jeste dlouho, jenze jsem dostal hrozne krece do bricha a musel jsem zastavit, odskocit si, mozna jsem prece jen nemocnej, moc mne boli bricho

- mezitim se setmelo, nemel jsem skoro zadnou vodu, ale byl jsem tak v soku z mozne Giarditis, ze jsem to vzdal, postavil stan, vlezl dovnitr, ani nejedl, ani nepil, ani neosetroval puchyre, chtel vzit Ercefuryl, ale misto toho jsem se jen nestastnej zavrtal do batohu a sel spat

- noc: 21:00, 22:00, mistecko na pisku hned vedle cesty, nadmorska vyska 3330 m, mile 752, trpeni bolestmi bricha a zimou, jsem obleceny v obleceni ve spacaku ...