Deník ze čtvrtka, 21.8.2014 (1719) 7-8-9
14 mil (22.5 km): 752 -> 765+1
Sequoia National Forest -> Sequoia National Park (Crabtree Meadow)

- probudil jsem se, dost zima, ale ve srovnani se vcerejskem v hamace jsem v obleceni ve spacaku ve stanu docela OK, musel jsem moooc na WC

- zjistil jsem, ze povrch spacaku je silene studeny, dokonce trochu mokry, na stanu je namraza cela stena je prilepena k vnitrni a jsou tam kapky vody a velka pole mokrosti, to je uplne super ze jsem si poridil ten syntetickej spacak a nebral jsem si sebou svuj perovej!!!, ten kdyby zvlhnul, tak bych tu zmrznul!

- vedle mne lezel MP3 prehravac, jezisi ja to pres noc nevypnul, prohledl jsem si to a koukam, ze je plne nabitej, jak jsem to nechal bezet pres noc, no to je uplne super!

- musel jsem se jit vycurat, venku z meho stanu i ze sitky padaji kusy ledu, jeste ze je ten stan tak uzasnej a spacak tak syntetickej :-), ale v noci muselo byt kolem nuly, holt jsem uz v nadmorske vysce 3300 m ...

- venku je zima, zivani hrozne boli v tom nervu u ucha, nasledek te vytrzene stolicky, v brise citim divne stahy, tak jestli je to Giardia, tak je to asi ten nejvetsi soucasny problem ...

- podival jsem se na Psiona, co mi celou noc lezel vedle spacaku, uplne zamlzenej a mokrej, otrel jsem to a zase to jede, uff!!!

- postupne jsem si vyndal vsechny veci ven ze stanu, uz krasne svitilo slunce, na kameny jsem je rozmistil kolem dokola a susil to vsechno

- uvaril jsem si nudle a cekal co Giardia, ale jeste pred tim jsem si vzal 4 Ercefuryly, snad mi to pomuze jeste pred Mt. Whitney

- dnes bych chtel dojit do Crabtree Meadows, to je misto pro stany pod nejvyssi horou kontinentalniho USA Mt. Whitney, kdo na ni chce vystoupit, potrebuje povoleni, ta se vydavaji proto, aby tam nechodilo moc lidi ve stejny den zaraz, ja zadny povoleni nemam

- jeste jsem cekal, az mi slunce ususi stan a spacak, tak jsem studoval predpisy, co jsem si pred cestou zkopiroval do Psiona, a nasel jsem tam nekolik zminek, ze na vystup ze zapadu skutecne nepotrebuju povoleni, to je SUPER!!!

- lidi, co chodi na Mt. Whitney z druhe strany, kde je civilizace, nebo kteri z Mt. Whitney odchazeji do civilizace, potrebuji to povoleni, protoze jich tam je strasne moc, lidi, co jdou po PCT divocinou a jen si odskoci na Mt. Whitney a pak se zase vrati zpet do divociny, povoleni nepotrebujou, protoze je jich je hrozne malo, tak tam zitra pujdu! :-)

- slunce stoupalo a veci mi postupne schly, tak jsem je pak zacal balit

- az v 10 jsem mel ususeno a sbaleno a vyrazel jsem s cilem ujit toho hodne, kracel jsem s H. Potterem ve sluchatkach, nabijel nabijeckou baterky na batohu a kracel

- na jednom rozcesti jsem mel vzkaz od Painta, pak jsem po male pauze pokracoval k prvnimu bear boxu (plechova skrin, kam si lide maji ukladat jidlo, protoze se do ni medved nedostane)

- tam jsem narazil na Painta, no chtel jsem si varit, ale on rikal, ze si rikal, ze by vysel Mt. Whitney se mnou, tak ze dal pujdeme spolu, no proc ne, tak jsem na nej cekal a dal si musli, ale cekal jsem moooc dlouho

- pak jsme vyrazili, ze toho chceme jeste moc ujit, vetsinou jsem na nej do kopce hodne cekal

- pak pri pauzach mi vypravel, jak je Paint Your Wagon muzikal, a zpival z toho neco, a ze uz tri roky chodi PCT, a ze mel infarkt a ma nejake ty kardiostimulatory, a ze se mu to stalo po kokain / cracku a ze je veteran a ja nevim co jeste

- odpoledne jsme schazeli stezkou dolu, Paint uz prede mnou, jenze ten pohled, co se prede mnou objevil v nizkem slunci kousek pred zapadem byl naprosto uzasny a nadherny, neskutecny, zastavil jsem se a delal fotky, prekrasne, pak jsem sesel dolu za Paintem a pokracovali jsme dal

- Paint vykladal, jak tam sel na Mt. Whitney minule v 11 hodin dopoledne a dorazil tam za 4.5 hodiny, vracel se az za tmy a ztratil cestu, pak tam byly skaly a propad dolu, tak tam zustal spat bez stanu a spacaku pod stromama a vetvema, takze si zitra kazdopadne vezme stan i spacak, ja mu rikal, at to nedela, on ze uz nechce riskovat prespani nekde v divocine

- dorazili jsme na odbocku doprava k Mt. Whitney, slava, na Crabtree Meadows, odbocili jsme, parada, v lese pred nama na palouku byla najednou krasna srnka, a dalsi, a kolem svisti, a nebali se a hned neutikali, uzasne, nadherne, byl jsem nadseny

- zbyva nam asi pul hodiny svetla, a melo by to byt pul hodiny k taboristi, stoupali jsme cestou podel potoka, pak jsem se ptal, zda nahodou nemame byt na te druhe strane potoka, uz skoro tma, Paint nevedel, pak jsem ale na mape nasel, ze ne, ze zacatek probiha tady odtud, tak jsme sli dal

- pak tam bylo prekroceni potoka, Paint s hulkama v pohode, ja hledal lepsi prechod vys nebo niz, nic tam nebylo, pak nejaky strom, nakonec jsem ho nasel, prekrocil to a za chvili jsme dosli k bear boxu

- tam uz nejake stany v pozvzdali, tam lidi v nich, pripojili jsme se tu na jinou dalkovou trasu, John Muir Trail, po ni prej chodi hodne lidi, tak jim jeste Paint radil, kde najdou "zachod", ze to je jenom prkynko uprostred lesa ... nasli jsme mista na stanovani v lese a staveli tam svoje stany

- vlezl jsem si do stanu, docela dost obleceny, snad nebude takova zima, do noci jsem si vyndaval vsechny veci ve stanu z batohu a vybiral jsem si, co si vezmu sebou zitra na Mt. Whitney, jidlo, obleceni, mozna si vezmu batoh velky, mozna ne, jidlo a obleceni je jen hromadka

- noc: pulnoc 0:00, misto v lese kousek od Painta, ranger station, bear boxu kde mam jidlo a nadobi, stejne jako jini turiste, nadmorska vyska 3100 m, mile 765+ odbocka smer na Mt. Whitney, kam chceme zitra s paintem vyjit, neco jsem pojedl a ted cekam, co Giarditis, ale vzal jsem si dalsi 4 Ercefuryly ... tak to snad pomuze, jsem plne obleceny ve spacaku, je zima docela ...