4.3. Den 0 (Kathmandu-Jiri)
- Dnes jsme přijeli jeepem do Jiri. Počasí bylo pěkné a cesta pohodlná. Andrea zůstal s otravou z jídla v Kathmandu a přiletí za námi až do Lukly.
- Marcela s Aniou se hned začaly shánět po sprše. Nechápu, kde se ty špindíry tak rychle zašpinily. Já se sprchovat nepotřebuju, sprchoval jsem se včera v Kathmandu.
- Marcela šla do sprchy první. Zřejmě se po vzoru asijských žen rozhodla koupat oblečená, protože přišla ze sprchy v úplně mokrém oblečení. Po ní šla do sprchy Ania a přišla v suchém. Jindra se nesprchoval, je to totiž chlap a žádná špindíra jako holky.
- Tak jsem to špatně pochopil - když byla Marcela ve sprše, nastal v Nepálu běžný výpadek elektřiny a Marcelu překvapila tma v místnosti. Když šmátrala po zdi, shodila si své suché oblečení na mokrou podlahu a tak měla zároveň vypráno. Začala nepálským sprchám říkat past a už prý do žádné nepůjde bez čelovky.

5.3. Den 1 (Jiri-Shivalaya)
- První den treku, do Shivalaye jsme došli za pár hodin. Ania s Marcelou pak vybíraly lodge podle záchodu a sprchy. Ale proč sprchy? Vždyť se sprchovaly včera!
- Nakonec vybraly lodge bez sprchy, kde jim majitel slíbil, že každé zadarmo ohřeje lavor horké vody. Tak se opět obě umyly a dokonce i Jindra nevydržel tlak špindír a šel požádat o lavor horké vody. Pro něj však zadarmo nebyl, prý za 20 rupií.
- Aby viděly, jak jsem čistotný, umyl jsem si v řece za lodgí nohy. Holky z toho měly radost, protože jsem si je umýval ve svých slušivých žluto-růžových plastových přezůvkách koupených v Kathmandu, které taky moc potřebovaly umýt.
- Když už jsme byli u himalájské řeky, vypral jsem si v ní po vzoru místních vesničanů nějaké oblečení, v čemž mne holky následovaly. Při této příležitosti jsem si vyměnil Merinové spodní prádlo, ať jsem na trek čistý.

6.3. Den 2 (Shivalaya-Bhandar)
- Tak to ne! Majitel lodge zaúčtoval za každý lavor horké vody 25 rupií a to nejen Jindrovi, ale i holkám, které to měly mít zadarmo, a dokonce i mně, který jsem žádnou teplou vodu nepoužil. Musel těch 25 rupií odečíst, já žádná špindíra nejsem abych se musel každý den sprchovat.
- Do Bhandaru jsme dorazili odpoledne a zůstali jsme v lodgi, kde jsem byl minule. Holky se zase začaly shánět po sprše. Nechápu je.
- Prý je tu vynikající sprcha na plyn, takže teče horká voda pořád. Podlehl i Jindra a šel do sprchy první. Pustil ten na zdi visící zajímavě vypadající bojler s měřidlem teploty. Začal se sprchovat a teplota začala stoupat. Během minuty stoupla z příjemných 36 stupňů na nepříjemných 50 stupňů a po další minutě se Jindra opařil.
PONAUČENÍ: Není dobré chodit do sprchy jako první.
- Druhá šla do sprchy Ania, ale odmítla se opařit a nechala si ohřát lavor horké vody, ve kterém se umyla.
- Pak šla do sprchy Marcela, nepouštěla bojler s měřidlem teploty a místo toho otočila kohoutkem staré sprchy, do které jde voda přes sporák v kuchyni. Tekla prý velmi příjemná teplá voda.
- Podlehl jsem a šel po Marcele použít starou sprchu ve zdi. Skutečně tekla velmi příjemná teplá voda. Tak mám zase na pár dnů vystaráno.

7.3. Den 3 (Bhandar-Sete)
- Ráno Ania odmítla zaplatit za 4 sprchy a zaplatila jen jednu - ten svůj ohřátý lavor. Majitelka koukala, ale nic si proti rozjeté Anie netroufla říct.
- První pořádný trekový den - odpoledne stoupání 1000 m výšky. Do Sete jsme dorazili navečer a holky se začaly shánět po sprše. Asi mají nějakou kožní nemoc.
- Prý tu ve sprše teče teplá voda z nějakého kanystru s horkou vodou a prý jí je tam dost. První šla do sprchy Ania a moc si to pochvalovala.
- Pak chtěla jít Marcela, ale dostal se před ni do fronty nějaký Němec, co v naší lodgi taky bydlel, takže Marcela šla až po něm. Namočila se, namydlila a z kohoutku přestala jít teplá voda a tekla jenom ledová (Marcela říkala "Ice cubes"). Tak se v ní Marcela musela umýt.
- Jindra se asi od holek nakazil a tak se chtěl taky sprchovat. Majitelé po Marcele zjistili, že teče už jenom ledová, tak přepojili zdroj vody do nového kanystru s horkou vodou, a tak měl Jindra sprchu zase v pohodě.
PONAUČENÍ: Je tedy dobré chodit do sprchy jako první nebo jako poslední.

8.3. Den 4 (Sete-Junbesi)
- Další náročný den - 1000 m stoupání do výšky 3500 m a pak dolů do Junbesi. Už jsem se ani nedivil, když se holky sháněly po sprše. Sprcha byla ve studené místnůstce na kamení, ale naštěstí z ní tekla teplá voda.
- Napřed se v ní pěkně vysprchovala Marcela, pak Ania a nakonec zřejmě také nakažený Jindra.
- Rozhodl jsem se sympatizovat s nakaženými a šel jsem také do sprchy. Tekla teplá voda, tak jsem se namydlil, načež začala téct ledová. Uhnul jsem tedy a čekal na teplou. Místo teplé však přestala voda téct úplně. Stál jsem tedy nahý a namydlený ve studené místnůstce na ledovém kamení a čekal už na jakoukoliv vodu, abych ze sebe mohl aspoň smýt mýdlo. Po chvíli začala téct čůrkem studená, tak jsem ze sebe alespoň spláchl mýdlo. Konec sympatií, už žádná sprcha!
PONAUČENÍ: Není dobré chodit do sprchy jako poslední.

9.3. Den 5 (Junbesi-Nunthala)
- Pěkný trekový den, první pohled na Mt. Everest v Phurtengu. Došli jsme do Nunthaly a našli hezkou lodge bez sprchy. Nabízeli však vědra s horkou vodou a místnost, ve které se tou vodou lidé mohli omýt.
- Ania s Marcelou se opět umyly, Jindra se na to vykašlal. Možná přece jen není nakažený.

10.3. Den 6 (Nuthala-Kharikhola)
- Ráno bylo Marcele moc špatně, zřejmě se večer přiotrávila z jídla, ale statečně šla celý den až do Kharikholy. Tam šla hned do postele a místo o sprchu se zajímala spíše o WC.
- V naši lodgi byla zajímavá sprcha v dřevěné budce před domem. Majitelka se dušovala, že tam teče krásně teplá voda. Řekl jsem si, že bych se před doražením do Lukly měl pořádně umýt, tak jsem chtěl po zkušenosti z Junbesi do sprchy jako první, aby na mne ještě zbyla teplá voda. Jenže to chtěl také Jindra a Ania chtěla druhá. Abychom se nehádali, Jindra připravil losování s papírky 1, 2 a 3 určujícími pořadí. Po velkém dramatu dopadlo losování 1. Jidra, 2. Ania a 3. já, což mne děsně otrávilo, a Aniu to donutilo k půlhodinovému záchvatu smíchu, který nebyl k zastavení.
- První šel Jindra. Vlezl do budky, svlékl se a pustil vodu. Tekla jenom studená. Zavolal tedy na majitelku a ta šla vodu opravovat. Stoupla si vedle Jindry do budky a nějakým šroubem utahovala trubky. Aby tam Jindra nestál úplně nahý, dal si kolem pasu malý ručníček, který si držel na boku. Dveře na chodník před domem byly otevřené, tak se tam seběhlo několik děvčat z okolí, které téměř nahého Evropana ještě neviděly. Po chvilce tam přišla i Ania a když viděla skoro nahého Jindru a vedle něj stojící starou majitelku točící trubkami, vybuchla smíchy. Hned po ní vybuchla smíchy i děvčata pozorující celou situaci z chodníku a nakonec i majitelka stojící vedle Jindry a točící šrouby na trubkách. Zda vybuchl smíchy i Jindra není známo.
- Po Jindrovi se v příjemně teplé vodě umyla i Ania a aby na mne zbyla teplá voda, neumyla si kvůli mně vlasy.
- Když jsem přišel do sprchy já, tekla ale už jen studená, tak jsem se v ní aspoň opláchl. Po chvíli ale začala téct teplá, takže jsem si mohl umýt i vlasy.

11.3. Den 7 (Kharikhola-Paiya)
- Druhý den nemoci Marcely. Večer měla teplotu skoro 38, tak jsme ji nechali vyspat a šli až v 10:00. Šla velmi statečně celý den až na konec Paiyy.
- V Paiye jsme vybírali ze dvou mizerných lodgí bez místnosti se sprchou. Jindra si nechal ohřát vodu v lavoru a umyl se venku před lodgí. Po něm měla jít Ania. Ohřáli jí takový větší talíř s horkou vodou. Zřejmě předpokládali, že se jako každá pořádná žena umyje v lavoru po svém muži a tak jí nesli jen horkou vodu na ohřátí vody v lavoru. Když je ale uviděla, jak jí nesou talíř s vodou před lodge, vystartovala, chytla lavor s Jindrovou špinavou vodou a za jejich zděšeného křiku ho vychrstla ze zídky dolů. Pak použila svůj příděl teplé vody na vymytí lavoru po Jindrovi, také ho vylila a podala jim ho zpátky se žádostí o jeho naplnění čistou teplou vodou. Když jí ho přinesli, k jejich úžasu si ho vynesla do prvního poschodí do svého pokoje, kde se pak umyla.
- Marcele se Aniino počínání natolik zalíbilo, že ho zopakovala, také si objednala lavor teplé vody, vynesla si ho do patra do pokoje a umyla se také tam. Množství vody na podlaze v pokojích majitelé raději nekontrolovali.

12.3. Den 8 (Paiya-Phakding)
- Dnes jsem se na chvíli s naším nejoblíbenějším nosičem Nirmem oddělil od ostatních, abych zaběhl do Lukly a zkontroloval na internetu zprávy od Andrei, případně vzal jeho věci do Namche Bazaaru. Pak jsme se zase setkali s ostatními v Chheplungu.
- Došli jsme do Phakdingu, kde měli sprchu na plyn. Marcela už byla skoro v pořádku, tak se spolu s Aniou a Jindrou vysprchovala. Teda nesprchovali se spolu, ale jeden po druhém.

13.3. Den 9 (Phakding-Namche Bazar)
- Vylezli jsme kopec do Namche Bazaru a tam jsme se v Buddha lodgi setkali s Andreou, který tu na nás už 3 dny čekal. Andrea říká, že mám hrozně světlé vlasy, že jsem prakticky blonďák. To je asi proto, že jsem si dlouho nemyl vlasy.
- Šli jsme s holkama k potrubí, ze kterého tekla voda (a doufáme, že ne kanalizace) do místního potoka a vyprali jsme si tu velkou část našeho oblečení. Pral jsem naostro a měl na sobě jen gorotexové ultralight kalhoty. Byl to zajímavý pocit, mít je přímo na kůži. Budu to muset vyzkoušet častěji. Jaké to asi je chodit oblečený v latexu?
- Při příležitosti příchodu do himalájského centra Namche bazaru jsem si opět vyměnil svoje Merinové spodní prádlo. Sice by vydrželo týdny, ale jsem čistotný.

14.3. Den 10 (Namche Bazar)
- Aklimatizační den v Namche Bazaru (3400 m nad mořem).
- Hned ráno se Ania běžela sprchovat, protože byla přesvědčená, že má blechy. Těm tedy její každodenní koupele zřejmě nevadí.
PONAUČENÍ: Některé blechy se rády koupou.
- Protože se taky pořád škrábu, pořádně jsem se vysprchoval a umyl jsem si vlasy. Doufám, že moje blecha se koupe nerada.
- S holkama jsme před obědem vyrazili k plotu nad Namche Bazarem, kde jsme sušili na slunci včera vyprané prádlo. Prakticky všechno se nám podařilo usušit.
- Andrea povídal, že se už týden nesprchoval. Když přijel do Namche Bazaru, poslouchal diskuzi nějakých horolezců, co se vrátili z expedice, a co si do spacáku raději nesundávali ani boty, aby s nimi kamarádi vydrželi ve stanu. Má pravdu, s čistotou se to nesmí přehánět a jedna sprcha je tady v Himalájích několikrát dražší než nocleh pro tři osoby. Musím být rozumnější.
- Večer nastala nad Namche Bazarem sněhová bouře. Létaly hromy, blesky, foukal vítr a padal sníh. To jsem zvědav, jak zítra vyrazíme nahoru do hor.

15.3. Den 11 (Namche Bazar-Phortse Tenga)
- Přes zledovatělou cestu jsme nakonec vyrazili a odpoledne dorazili do Phortse Tengy.
- Andrea se mi přiznal, že mi nevěřil, když jsem mu před trekem tvrdil, že se tu bude sprchovat maximálně 2x týdně. Původně se chtěl sprchovat každý den. Až tady si uvědomil, že jsem měl pravdu.

16.3. Den 12 (Phortse Tenga-Dole)
- Šli jsme několik hodin nahoru a skončili jsme v Dole. Jsme nad 4000 m a je tu zima. Odpoledne a večer tu sněží.
- Možná jsem si toho jen nevšiml, ale vypadá to, že se holky přestaly zajímat o sprchu. Že by konečně zmoudřely?
- Protože jsme čistotní, stále si čistíme zuby. Když jsme si v noci s Andreou čistili zuby nad jedním umyvadlem, srazili jsme se čelovkama. Nesmíme to s tou hygienou tak přehánět.

17.3. Den 13 (Dole-Machherma)
- Došli jsme do 4450 m, je tu zima a je tu vysoko. Sprchoval by se tu jen blázen.
- Dostal jsem vysokohorskou nemoc, bylo mi moc zle a sprcha mne opravdu nezajímala. V noci se mi ulevilo.

18.3. Den 14 (Machherma-Gokyo)
- Pokračovali jsme až na Gokyo. Cestou byla krásná zamrzlá jezírka a žádné prudké srázy.
- Dorazili jsme do pěkné lodge ve výšce 4790 m, kde dnes budeme spát. Aniu bolí hlava a řemeslníci pořád do něčeho bouchají. Na sprchu nikdo nemyslí.
PONAUČENÍ: Řídký vzduch činí potřebu sprchy nadbytečnou.

19.3. Den 15 (Gokyo-Machherma)
- Dnes ráno jsme vstávali ve 4 hodiny, abychom za východu slunce zdolali vrchol Gokyo Peak ve výšce 5360 m s výhledem na spoustu osmitisícovek. Odpoledne jsme se vrátili dolů do Machhermy.
- V batohu jsem našel navlhčené kapesníčky pro kojence a při příležitosti dobytí vrcholu jsem se s nimi celý umyl a vyměnil jsem si spodní prádlo. Bohužel jsem to udělal ještě před odchodem na vrchol, kam jsme šli navlečení v obrovské zimě. Když vyšlo slunce, bylo v tom oblečení hrozné horko, takže po příchodu zpět bych se mohl mýt znovu.
- Pochlubil jsem se holkám, jak jsem čistotný, když jsem se umyl vlhkými kapesníčky. Ony se jimi prý myjí každý den.
- Už několik dní si holky nesundávají čepice ani v místnosti. Prý pro to, že nemají umyté vlasy. Andrea poznamenal, že on si čepici sundává, i když si nemyl vlasy už několik let.
- V Machhermě si holky nechaly ohřát lavor s teplou vodou a umyly si v něm vlasy. Pak si konečně troufly sundat čepice. Já jsem si nemyl vlasy od Namche Bazaaru, čepici skoro nenosím a raději nekoukám, co na hlavě mám. Asi jsem ještě víc blond.

20.3. Den 16 (Machherma-Mong)
- Hrozný den. Dopoledne jsme šli zpátky do Phortse Tengy. Cestou jsem na ledu uklouzl a vyválel se v blátě. Trochu se mi zašpinil foťák a jedna hůlka mi spadla ze srázu. Musel jsem se pro ni spustit dolů. Měl bych se asi vysprchovat.
- Rozloučili jsme se s Jindrou, Aniou a Marcelou, kteří se vrací do Kathmandu a pak letí do Česka.
- Vyšli jsme prudkou cestu do Phortse a chtěli pokračovat do Pangboche. Skalní cesta byla ale příliš strmá, foukal vítr a tak jsme to vzdali. Další cesta byla ještě horší, tak jsme se vrátili do Phortse Tengy a pak do Mongu. Na skalní cestě jsme zažili horké chvilky. Asi bych se měl vysprchovat a vyměnit si spodní prádlo.

21.3. Den 17 (Mong-Dingboche)
- Úžasný den. Šli jsme od rána do večera, sešli jsme k řece u Phunki Tengy, pak jsme vyšli do Tengboche, Pangboche, Orsha a nakonec jsme došli do Dingboche.
- V Pangboche jsme zastavili u horské řeky a vyprali si ve studené vodě bez mýdla všechna propocená Merinová trička a nějaké ponožky.
- Náš nosič Kul si v té ledové vodě a větru umyl šamponem vlasy. Chtěl jsem ho následovat, ale nenašel jsem šampon. To mne zřejmě zachránilo před zápalem plic.

22.3. Den 18 (Dingboche)
- Úžasný den. Od rána do večera jsme šli do Chukhungu a pak na vrchol Chukhung Ri do výšky asi 5400 m. Neskutečně nádherný výhled při pohledu zpět na Amu Dablam a Island peak nám připadal mnohem hezčí než na Gokyo Peaku nebo na Kale Patthar.
- O sprše jsme dnes ani nepřemýšleli.

23.3. Den 19 (Dingboche-Lobuche)
- Vystoupili jsme 600 metrů do Lobuche do výšky 4910 m, kde dnes budeme spát. V lodgi je docela teplo, ale v trubkách je zamrzlá voda, tak neteče.
- Rozhodl jsem se, že se oholím, když je tu tak teplo. Použiju pitnou vodu z láhve. Oholil jsem si pravou tvář a z legrace si zatím nechal knír. Rozbil se mi holící strojek, tak si v něm musím žiletku držet ručně.
- Byl jsem tak zarostlý, že se žiletka ztupila. Už to vůbec neholí. Levou tvář jsem si musel rašplovat půl hodiny abych z ní dostal vousy a neměl jen jednu oholenou tvář. Zůstává mi ještě kruh kolem pusy a krk.
- Další půl hodiny jsem si dřel krk a jakž takž jsem si ho oholil. Žiletka už neholí vůbec nic a náhradní mám v Kathmandu. Kroužek kolem pusy si tedy nechám. Andrea říká, že vypadám jako Paolo Coelho. Asi nějaký horolezec co mu taky došly žiletky.

24.3. Den 20 (Lobuche-Gorak Shep)
- Úžasný den. Vystoupili jsme do Gorak Shepu ve výšce 5140 m, kde dnes budeme spát. Pak jsme šli do Everest Base Campu ve výšce cca 5300 m. Je jich tu teď pod Khumbu ledopádem plno.
- Vyfotil jsem se v jednom Base Campu vedle záchodu. Sprchu jsem tu nikde neviděl.

25.3. Den 21 (Gorak Shep-Pangboche)
- Úžasný den. Ráno jsme vyšli na Kalu Patthar do výšky 5550 m a viděli jsme krásný východ slunce nad Everestem. Byla tam šílená zima a spousta lidí to vzdala a vrátila se dolů. My jsme to vydrželi a když vyšlo slunce, byloteplo. Pak jsme se vrátili a vyrazili z Gorak Shepu zpátky. Za 5 hodin rychlé chůze jsme došli i s obědem až do Pangboche.
- Ráno jsem se opět celý umyl vlhkými kapesníčky a vzal si čisté spodní prádlo.
- Jsme v hezké lodgi s pěkným záchodem, ale sprcha je odpudivá. Vydržím do Namche Bazaru.

26.3. Den 22 (Pangboche-Namche Bazar)
- Po dalších 5 hodinách rychlé chůze jsme dorazili do Namche Bazaru.
- Je tu zima. Na betonu v téhle zimě se mi teda sprchovat nechce. Musím vydržet do Lukly.
- Došly mi relativně čisté ponožky. Beru na sebe ty, co jsem nosil prvních pár dnů na začátku. Začínám tím už třetí kolečko.

27.3. Den 23 (Namche Bazar-Lukla)
- Po 6 hodinách chůze jsme dorazili do Lukly, odkud nám zítra ráno letí letadlo do Kathmandu.
- Jsme v hrozně drahé lodgi. Tady ze mne peníze za sprchu nedostanou. Musím to vydržet do Kathmandu.

28.3. Den 24 (Lukla-Kathmandu)
- Ráno jsme odletěli prvním letadlem a v Kathmandu přistáli ještě před 8:00. Odjeli jsme do Andreova posledního hostelu Student Guesthouse. Konečně v civilizaci!
- Zastavili jsme se v hotelu, kde nám Ania, Marcela a Jindra nechali nějaké věci před odletem do Česka. V tašce jsme našli dvě houbičky na mytí těla při sprchování. Proč nám je posílají a jak se to používá?
- Chtěl jsem se hned umýt, vysprchovat, umýt si vlasy a oholit se. Jenže je prý rozbité potrubí a neteče voda, takže sprchovat se nedá. Spraví to prý někdy během následujících dní. Musím to vydržet do ...?