(Fotoreportáž slepým fotoaparátem)
(13.-14.10.2012)

Jak si pravidelní čtenáři našeho přírodopisného občasníku určitě všimli, všechny naše dosavadní výpravy za papoušky skončily nezdarem. Podle všeho tento živočišný druh podlehl nějaké celosvětové epidemii a tak ve volné přírodě papoušky už nikdo nepotká. Rozhodli jsme se proto všechny výpravy za papoušky ukončit a vydat se hledat něco smysluplnějšího. Třeba Svatý grál. Prvním krokem k tomuto cíli bude nalezení bájného Motýlka. A kde jinde Motýlky hledat, než na ostrovech Zdraví?

Na expedici za zdravými zvířaty vás zve náš fotograf. Těsně před začátkem výpravy ho překvapil tropický liják a na jeho fotoaparátu přestal fungovat displej. Své fotky tak mohl zkontrolovat až dodatečně na počítači. Aby nezapomněl, co vlastně fotil, napsal si komentáře k fotkám stranou.

Nalodili jsme se na katamarán s přitažlivým jménem Titanic II a mohli se vydat vstříc velkému dobrodružství.

Naše vědecké pracovnice si po cestě ani nestačily odpočinout a ostrovy byly přímo před námi.

Kde naše hledání začít? Věděli jsme, že byl Motýlek spatřen na ďáblově ostrově, ale to by bylo příliš snadné. Ani ostrov Svatého Josefa nebyl ten pravý. Rozhodli jsme se pro Královský ostrov.

Ve větvích stromu nás líně pozoroval jaguár.
- "Všechny vás, vy jedni Banáni, sním!"

Jaguáří mládě se vydávalo na lov. Tak co to dnes bude? Slon nebo kráva? Pravděpodobně kráva. Nejsme v Indii. Krávy zde nejsou posvátné.

Podařilo se nám vyfotit zlou krysu Vasilisu, která turistům s oblibou vykrádá batohy. Pro kousek sýra dokáže prokousat i igelitovou tašku.

Nepleťte si ji prosím s hodnou veverkou Zrzečkou, které nějaký vandal uřízl ocas. Na snímku je při svém typickém skoku.

Několik čápů se snaží otevřít branku a dostat se ke svým družkám, slepicím. Bohužel je branka zamčená na zámek a oni si zapomněli klíče doma.

Čapí rodinka odpočívá ve stínu po náročném dnu. Letos se na ostrovech narodilo hodně dětí.

Otec se synem z žabí rodiny Rosničkus Greenhornus se vyhřívají na sluníčku.
- "Když se budeš dobře učit, přestaneš být takový zelenáč a můžeš být jednou jako já."

Něco jsme zahlédli. Že by Motýlci?

Jeden z nich se uvelebil na stromě.

Nejsou to Motýlci. Jsou to holubi! Přišli si popovídat s čapí rodinkou.

Do diskuze se přidala i veverka Zrzečka.

- "Ahoj holoubci, neviděli jste tu Motýlka?"

- "Vrků, vrků, neviděli. Kde by tak mohl být? Žaku, neviděls ho někde ty?"

- "Vrků, vrků, já ho viděl! Je támhle v té zamřížované budově!"

- "Ahoj, já jsem Motýlek. Jak vypadám?"
Našli jsme ho!
- "Vypadáš báječně, Motýlku!"

- "Chtěli byste taky tak vypadat? Musíte se přijet podívat k nám, na ostrovy Zdraví! Máme tu chutné šváby, červy a housenky. Nebo bych vám někdy mohl přijet uvařit k vám domů! Pozvete mě?"