(Dokument = Několik stran z deníku. Jak vypadají poznámky, podle kterých jsem napsal článek Nepřipravené "Nevstoupíš dvakrát do téže (peruánské) řeky" 3: Huambo.

18.12.2011 (746) Canco / 7-7-7

- rano jsem vstal, spakoval svy veci a vyrazil nahoru, dosel jsem silene prudkym svahem nahoru, no hruzaaa, presel jsem sedlo a tam silenej kanon, ne, tohle nemuzu ... prej mi to bude trvat 6 hodin, houby, 20 minut mi to trvalo nahoru, silene, schoulil jsem se neschopen pohybu, zkusil to jeste jedno, ale uplna krec, chvili jsem zoufal a pak sel zpatky do Canca ...

- vratil jsem se do vesnice a rikal jim, ze tudy nemuzu, byl jsem zajaty diky vlastnimu strachu mezi skalami, nemohl jsem dopredu ani dozadu, hruza mne jimala, bylo to strasneee, rekou se vratit nemuzu, nemam 2 guidy sakra, ale dopredu uz vubec ne, tak co ted s tim?

- lidi ze mne byli trochu bezradni, ptal jsem se, zda nemaji treba kanoi, nemaji ... a ptal jsem se, zda jsou tam pereje, odpoved byla "Siiii, siii" ..., pripada mi to, kdyz jsem tu zavrenej, jako ta lidojedska vesnice u Svandrlika, no to je pekne nahouby, jsem tu zajatej

- pani jsme rekli, ze tu dnes zase budu obedvat, nabrall jsem si vodu a byl ve svem pokoji, kohout byl bojovnik a zase mne napadal, asi hajil slepici a byl monogamista a to je ten rozdil, ktery kazi narody, polygamiste nejsou tak agresivni

- ptal jsem se proc pestuji morcatka, tolik, na prodej detem, snad ne pro jidlo!, omg, tak prej na jidlo, jsou pry vyborny, dobry na cancer, dobry na prostatu a pro muznou silu, aaaaa, neeeee

- dosel mi repelent, mexickej, stejne na peruansky komary nefungoval, jsou jich kolem mne desitky, spis sand flies, bylo to hrozny, nedalo se jich zbavit

- tak jsem vymyslel, ze potrebuju guida na rano, ze jo, jeden z nich se mnou pujde az k mostu ... a taky potrebuju abychom sli v noci, kdy jeste nebudu poradne videt kolem sebe, protoze videt proste nemuzu, ok

- jedl jsem veceri, nevedel, co to je, Svandrlik, domluvili jsme se s tim panem, ze mi udela guida, tak jo

- vecer jsem si lehl, postipanej, z rozskrabanejch kousancu na nohach tece krev, vydrzet tu par dni dyl uz bych nezvladl

19.12.2011 (747) Cabanaconde / 7-9-9

- probudil jsem se uz pred druhou, napjatej a s troskou nervozity, jaka bude ta cesta, na obloze lezici Orion, polehaval jsem, trochu zpocenej, pred pul treti zamackl budik, najedl se v posteli, oblekl se, odskocil si dolu, super, tma, fakt neni videt a presne ve 3 jsem byl ready, odtahl jsem si batoh na namesticko, ale gija nikde, sedl jsem na batoh a cekal, ale nic ...

- ten mizera zaspal a pak se rozedni a ja budu videt a umru hruzou, pak ke mne prisli psi a jeden zacal dloooouho stekat, takze vsechny probudi a ja si rikal super, aspon snad probudi i myho giju

- asi jo, protoze ten se ve ctvrt na ctyri objevil a ze jeste chvilku, sel na zachod, pak se asi najist a vratil se o pul ctvrte, sakra, pulhodina svetla proti mne, na zemi jsem mezitim vzal vetsi vetev, ulomil ji dole a postranni vetvicku a mohli jsme jit

- sel kus prede mnou a kolem nas poskakoval pejsek Tika, pes se asi rekne Pero, stoupali jsme a gija mi moc nepomahal, ale pritomnost pejska byla super a to ze byla tma bylo uzasne, tak to snad zvladneme az na vrcholek a pak uz bude ruta v pohode

- presli jsme vrcholek, tam fakt silenej hlubokej kanon, jeste ze pokracujeme stale vys a vys, snad nahore bude silnice ...

- jenze jsme zahli do toho silenyho kanonu a sli, jeste ze jsem nevidel, ale tusil jsem hroznou strmost a hloubku, cesta se zuzovala, zuzovala az najednou prestala a byla zasypana piskem, silene, vratime se?, ne, gija jde dal, ja rikam porfabor, vratil se 2 kroky a podal mi ruku, kdepak zadne pripoutavani, to by bylo nanic, ruka je mnohem dulezitejsi a pevnejsi, clovek se za ni muze chytit

- tak jsme postupovali dal, silene, v jedne chvili, kdy to bylo zasypane malymi kaminky, ktere se sypou jeste mnohem vic, jsem tam sel, ale sesypaly se pode mnou a v te chvili mi praskla hul a ja se odebiral do vecnych lovist, ale guide mne zachytil a pritahl mne na pevnejsi vybezek, silene, nevidel jsem do te hloubky, ale slysel jsem padajici a sypajici se kameny

- tak jsme pokracovali dal, zacalo byt svetlo a ja videl to silenstvi dolu, proboha proc jsme nesli uz v 1 v noci?, jak dlouho jeste?, a takova hrozna cesta nekoncila a porad dal, a kazdou chvili mizela pod kamenim a piskem a gija uz mne automaticky podaval ruku a pak jsem rikal gracias ...

- kdybych to tusil, nikdy bych tudy nesel, pud sebezachovy se mi vratil v tu nejhorsi chvili, jenze kudy a kam jinak?, cesta pres Antennu do Aya je pry nebezpecna a jeste horsi, cesta pres reku a vystup nemozna, jedine po rece, to chci, ale zeptal jsem se vcera a pry jsou tam pereje a vodopady v kanonu, sakra tak to ne ... jedine naveky v Cancu, bez repelentu, bez veci, hruza ...

- slunce uz uplne vyslo a bylo to silene, jak zakryt periferni videni?, zeptal jsem se ho v 5:11, kolik jeste k mostu, myslel jsem tak pul hodiny, rikal 2 hodiny, hrozne

- nevedel jsem co delat a jen otrocky jsme sli dal, protoze zpatky by to bylo stejne silene, loucil jsem se se zivotem, potkali jsme v jednom prijemnem zahybu, kde jsem chvili odpocival senoru a pana s ditetem a psa a 2 osly / muly co nesli naklad, no budou to mit tezky ... po case jsme mijeli jedno misto, kde byl domek a pry nejaka docasna budka na prespani, ale uz to bylo lepsi nez jen ty 3 rodiny v Cancu

- kdybych jen dnes tusil, jak silena je tohle cesta, nikdy bych tudy nesel, permanentni strach o zivot a riziko padu dolu, mam tu hloupou vlastnost, ze kdyz mi jde o zivot, nejsem schopnej vyndat fotak a fotit, spis z povercivosti ze by mi to prineslo smulu, v te chvili jde o zivot tak nemuzu uvazovat takovyhle legracky

- uvideli jsme tam dole vzadu most, peknej, super, jenze neprijemne bylo, ze za nim zase stoupala cesta nahoru a malicka ulicka a nebezpecna a blizili jsme se a gija rika, puente a ja no jo, ale co dal, on ze ruta peligrosa, ja tak co mam delat, on ze vamos, ja jako con usted?, on ze jo, sli jsme, vyvadel mne nahoru, drzel za ruku, moc dekuju!

- vysli jsme kopec klikatici nahoru, to bylo lepsi, nez ta hrana na strane, ale cesta pokracovala, ja byl hrozne vysilenej a unavenej, chtel jsem pauzu, rikal jeste kousek, sli jsme silene daleko, ale po trochu lepsi sirsi ceste a hlavne zadny spad, ale pekne kopecky pode mnou, tak mnohem lepsi

- odpocali jsme si az u potoka, ja trochu jedl rohliku, pil hodne vody, byl unavenej a vycerpanej, on rikal ze uz se teda vrati, tak jsem rikal jeste tento kopec prosim, protoze tady je jeste uzka cesticka a jestli je nahore siroka cesta, tak to je vse

- vysli jsme kopec a pred nama se uz objevila vetsi silnice, po ktere mohlo jet auto a ja se zeptal guida, zda uz bude jenom takova, prej jo a naznacoval, ze uz by se chtel vratit do Canca, tak ok, kdyz uz pujdu po silnici ... naznacil, ze penize, ja se zeptal kolik?, on prej at dam kolik mu chci dat

- ja nad tim uz premyslel posledni desitky minut, parkrat mi skoro zachranil zivot, bez nej bych urcite zustal naporad v Cancu, vedel jsem, ze k mostu puvodne 50-100, posleze jsem chtel 100, kdyby pokracoval do Huamba tak 150 nebo kdyby si rekl o 200, tak jo, tak takhle kdy se mnou pokracoval hodinu za most, az skoncilo nebezpeci, tak 150

- vyndal jsem penize z opasku, posledni 200, rekl mu, ze mam posledni soles, podal mu dve 50-ky a pak jeste z kapsy tu zpocenou 50-ku, a podal jsem mu ruku a moc podekoval za pomoc, ze bych to bez nej nemohl zvladnout, ze to pro mne bylo hrozne nebezpecne a hrozne tezke, na ocich mu bylo videt, jakou ma radost

- taky jsem to udelal, protoze je z chude vesnice o par chysich a pro ne to bude strasne moc (penezni zasoba M1 se timto privalem penez do obehu zvetsi dvakrat, on to vecer zajde roztocit do mistniho Casina a pozve na party vsechny holky z Canca: tu starou Senoru co mi delala jidlo a tu schovanou holku, co tam nejspis cekala na manzela)

- schoval si penize a pak radostne rekl tak vamos, ze se mnou pujde dal do Huamba, mel jsem taky radost, ale hlavne jsem byl stastnej, ze jsem prezil tu ruta peligrosa, ta byla fakt strasna, chtel jsem mu to rict, rikam estoy ... happy ... como se dice en espanol happy?, povidal ze feliz?, ja ze estoy feliz, protoze ta hrozna ruta je uz za mnou ...

- to jsem jeste netusil, rikal ze do Huamba tak 2.5 hodiny od 8, ze to budou 3.5 hodiny z 2300 do 3400 metru, jakoby vystup z Lukly do Namche Bazaru, jeste jsem mu vysvetlil, ze pro mne cansado jsem moc, ale kdyz je ruta peligrosa, vysvetlil jsem, ze pak jsem mas cansado muy rapido

- sli jsme dal a ja jsem premyslel, ze jsem vlastne doopravdy stastnej, ze to mam za sebou, ze jsem to prezil, ze ziju, a podekoval jsem za tuto lekci, kdy jsem se moc bal o zivot a po dlouhe dobe jsem se pokrizoval ...

- a myslel jsem na to, jak chci zit a ze chci byt stastny ... a ze jsem se dnes diky tomu nebezpeci podruhe narodil ... a ze mi vlastne za 4 dny ma koncit tehotenstvi, tak to holt nastalo o 3 dny driv, dekuju!, musim to napsat mame a moc ji za vsechno podekovat ...

- a napisu "Nepripravene dvakrat nevstoupis do teze (peruanske) reky a tam tohle dobrodruzstvi popisu a ze feliz ... a bude to dobrodruzny a krasny, ale pred tim jeste musi vyjit Nepripravenym zoufalym turistou na Bali, o te zrude, a uz to muzu napsat s lehkosti a nadhledem a despektem a bude to super, jeste pred tim Haku co nejdriv, pak na stedry den tu zrudu, pak pred silvestrem dvakrat neco a nekdy v lednu 750 dnu, nejtezsi rok... a pak nekdy Viva la Vida v Mexiku, kde ji obvinim a odhalim, jakou hru uz od malicka se vsema hraje...

- sli jsme dal mlcky, obcas pri vystupu jsem byl unaven, tak jsme udelali pauzu a ja byl hrozne unaven, obcas fotky, kolem to byo pekne, obcas domek, bylo videt, ze se blizime do civilizace, parada, mel jsem moc radost, i kdyz unavenej, po silnici, obcas jsme nekoho potkali a pozdravili, ti se divili ze ja jdu z Canca, obcas jsme potkali kone

- pak tam byla prudka cesta nahoru, bylo po pul desate, ja si rikal uz jenom tenhle kopecek a jsme tam, super, muzeme tou zkratkou ze silnice, tak jsme sli, ale kdyz jsme to vysileni (ja) vyslapali, pokracovala dloooouha stoupajici cesta k dalsimu kopci, uz jsem padal unavou, silene mne bolely zada a ramena, na kterych vlecu ten tezkej batoh, ale i nohy a ruce, jen jsem se vlekl a protoze jsem cekal konec, dopil jsem vsechnu vodu jeste pod touhle zkratkou, jenze jsme sli dalsi hodinu a porad nic

- uz jsem padal unavou a musel delat pauzy i bez vody, ale strasne mi bez vody ubyvalo sil, plazil jsem se, pak padl na jednom miste, kde tekla v korytech a byl jsem tak vycerpan, ze jsem se musel napit, udelat sumak

- gija mi nabral vodu do flasky, videl, ze uz mi dela problemy i krok i ohnuti, ja si udelal sumak a vypil to, sli jsme dalsich asi 20 minut, vysli na kopec a pred nama baracky ... Huambo, uzasny!, byl jsem nadsen, ale silene unaven a ten velkej klacek jsem jenom vlekl sebou, takze jsme dosli po 8 hodinach v 11:30, autobus prej jede v 1, super

- gija se mne zeptal, kam chci a ja rekl do Cabanaconde ale pred tim najist a hlavne napit gaseosa fria, u jednoho domu mi rekl to je moje casa, nechapal jsem, zabusil, otevreli jsme, mel tam senoru a visela spousta detskeho pradla, ahaaa, super, tak tu zustane jednu noc, odskocila si a nakoupila velkou gaseosu a dal mi a sobe a moc jsme pili a pili

- pak mne zavedl na namesti do almacenu a restaurace, ja jedno menu, prej za 5 minut, krasna velka polevka, po ni arroz chaufa, ja rikal me gusta, krasna velka porce, mezitim prisel dedula, neco povidal, ale no comprendo, najedl jsem se a byl v pulce a hrozne plnej, asi se mi zmensil zaludek, tak jsem se zeptal jestli to muze byt sebou na para jegar, prej jo, zda maji banos, jo, teda hrozne, ale kdyz jsem se vratil, dedula bastil mou ryzi a kynul mi jako podekovani, tak jsem mavl rukou, ok

- vysel jsem ven, krasna plaza, s kostelem, znakama na okolnich kopcich a policejni stanici s vlajkou, ja uplne vycerpanej, tak tak jsem se dobelhal k lavicce, na kterou svitilo slunce, lehl jsem si tam na slunci, hlavu na batoh, nohy nahoru, do usi sluchatka, MP3 zrovna jel, vybral jsem si Madonnu American Life

- naprosto necekane zpivala tam "I guess I find another way, it's so much more to know, I guess I die another day, it's not my time to go", bomba ... nadchlo mne to energii

- a nasledujici pisnicka uplne uzasna - "I want the good life, but I don't want an easy ride, what I want is to work for it, feel the blood and sweat, on my fingertips, that's what I want for me", "I want to know everything, maybe some day I will, what I want is to find my place, breath the air and feel the sun on my children's face, that's what I want ..."

- dnes jsem se podruhe narodil a strasne moc chci zit ... poprve po skoro 11 mesicich, dekuju!

- prisel dedula, sel kolem, ja ho poprosil, aby mi tam udelal fotku a on se se mnou chvili bavil o tom odkud jsem tam a divil se, co jsem udelal za putovani, pak poprosil o tu hul, ja mu ji dal a hura, nasla uplatneni, u toho jsem se snazil opravovat Psiona, dosly totiz baterky a ani zalozni uz to nezvladla, tak se resetoval

- autobus nejel v 1, ani ve 2, ma jet ve 3, nakonec o pul ctvrte, ale mne to nevadilo, pil jsem dalsi mineralky a byl jsem stastnej ze to mam za sebou, ze ziju a ze chci zit a byt stastnej, na slunicku, asi jsem si trochu pripalil ruce, co se da delat

- obesel jsem kostelik, ale nedalo se do nej dostat, prisel se rozloucit muj gija, chvili jsme si povidali, pak autobus mel odjizdet, tak nashle, nasedl jsem s Psionem do busu, plno deti, sebehly se a sledovaly to a ptaly se a ja jim odpovidal, parada

- pak jsme jeli, ja zapisoval dnesni den, je toho silene moc, tahle cesta posledni 3 tydny mne hrozne uvolnila, predevsim ten posledni tyden, snad se to ani neda vzit, ze bych nedodrzel smlouvu, protoze tech poslednich 5 dnu stalo teda za to ... ale chci se pokusit o lepsi mesic

- naproti decka otevrely okna, byli jsme pres 4 tisice vysky, tak byla hrozna zima a ja jen tak nalehko, vzadu decka zpivaly, ja poslouchal Madonnu a pak Rihannu, super i kdyz zima, mam zase radost ze zivota a chut do zivota a verim, ze to je zasadnejsi

- prisla pani vybirat jizdne, prej 6, jenze ja mel v drobnych jen 5.10 tak bankovky, zjistil jsem, ze jsem mu dal jen 120 soles misto 150, takze jsem mel jenom padesatky, to nechtela, tak holt jedu za 5.10 :-)

- dojeli jsme do Cabanaconde, tam hostel s backpackerama, ty nemusim, hledal jsem normalni hostel, nasel luxusni, za zeptani nic nedam, za 30 OK, pak venku vecere menu a dobiti clara, ti mizerove mi to zase odecitali, pripojil jsem se na net ... plno mailu, mama strach ale ne velky, Borik strach, nejake vzkazy, na MA mne sejmuli ale vsichni prohrali i nekolikrat ... na strankach plno precteni a spamu, smazal jsem ho ...

- byla zima, vlezl jsem si do postele, mobil se vybil a ja proste usnul, dobrou noc

A jako bonus jeste kousek: :-)

30.12.2012 (1120) Mocoa / 5-8-6

- vecer prisli na pokoj dva holandane, bavil jsem se s nima o nebezpecich v Ekvadoru a Kolumbii a taky byli sokovani z toho vyloupeni hostelu s velkejma vojenskejma puskama

- pak vyplynulo, ze to jsou kajakari, tak jsem se ptal, kde v jizni americe jezdili, ze jezdili i v Peru, ptal jsem se kde, prej v Colca Canyonu, kde?, no a ukazalo se, ze maji na pocitaci pozadi z Canca, omg oni byli v Cancu, prosli skrz a odtamtud zahajovali cestu, a taky rikal, jak hrozne nebezpecna byla ta cesta z Huamba, jak se sypaly ty kaminky, jooo, presneee!!!, a ztratili jednoho mezka, co spadl dolu, a pak ja rikal, ze jsem si taky rikal, ze kdyz tu jde mezek, musim to byt taky schopnej ujit, a on rikal, ze presne to stejny si rikal on, ale to tak neplati, mezci maji nejakou jinou rovnovahu, a prej mu srdce silene busilo, kdyz to prochazeli jak to bylo silene nebezpecny ... jooo!!!, zna to!!!