Uganda

16.2 Nepřipravené odpočítávání v Mbale (Unprepared Countdown in Mbale)

Posted Út, 01/25/2011 - 11:38 by Unprepared Franta

(24.-27.8.2010)
Městečko Mbale se nachází u hranic s Keňou přímo pod kráterem Mt. Elgon. Přijeli jsme sem navečer minibusem a začali shánět nějaké levné bydlení. Našli jsme pokoj s betonovou podlahou, dvěma postelemi s moskytiérami, odpudivou dírou v zemi místo záchodu a trubkou ze zdi místo sprchy. Vypadalo to dost bídně a stálo to 20000 ugandských Šilinků. Majitel nám slevil na 18000 (140 Kč) a my jsme to vzali. Nechceme se tu přece zdržet dlouho. Prošli jsme se po městě a zastavili se v muslimské levné restauraci na kuřeti s rýží. Venku se něco dělo. Slyšeli jsme rytmickou hudbu a byla stále hlasitější a hlasitější. Když jsme přestali slyšet vlastní slova, šli jsme se ven podívat.

Byl to průvod, uprostřed jelo auto s reproduktory schopnými ozvučit tovární halu a naplno pouštělo africkou hudbu. Před autem šlo několik tanečníků a tanečnic a do rytmu se natřásali. Hlavní část průvodu byla ale za autem - tanečníci, tanečnice, muži, ženy, děti, kočky, psi ... A všichni tancovali s citem pro rytmus černochům vlastním. Lidé se sbíhali a přidávali se. Byla to taková malá berlínská Loveparade. Nebo malý brazilský karneval, akorát že tohle nebyla samba. Na naše udivené dotazy, co to je, jsme se dozvěděli, že se v Mbale za měsíc konají volby. A tohle je volební agitace pro jednoho z kandidátů. Nějaký pán v obleku stál na autě, kynul davům a mírně se do rytmu vlnil. Rozhodně musel mít dvoje špunty do uší. Anebo byl hluchý. Škoda, že u nás před rokem američtí poradci neporadili Paroubkovi něco takového. Mohlo z toho být nejveselejší video na Youtube.

16.1 Nepřipravená děvčata v Ugandě (Unprepared Girls in Uganda)

Posted So, 01/15/2011 - 17:34 by Unprepared Franta

(Článek je pokračováním příběhu z Mwanzy o 3 příspěvky níže)
(20.-24.8.2010)
Plavbu na nákladní lodi už jsme znali z jezera Tanganjika, tak nás tu nemělo co překvapit. Naše loď teď ale byla menší a nebylo na níc moc místa. V noci svítila reflektorem, který přitahoval tisíce mušek a dalšího hmyzu, který nám, spícím ve spacáku na palubě, padal do obličeje. Vybudoval jsem si kolem hlavy konstrukci z moskytiéry, ale některé minimušky propadly i tou. Moc jsme se nevyspali a ráno nás probudily spršky vody do obličeje. Vstal jsem a ocenil novou bezúdržbovou úpravu svého účesu. Loď jela proti vlnám, které se rozbíjely o příď. Za chvíli byla celá levá půlka lodi mokrá. Námořníci šli opravit rozbitý uzávěr nákladního prostoru, aby náš náklad nenavlhl. Na opravu si přinesli i velký sekáček na maso a my si říkali, že ho tu mají na cestovatele. Peníze a vybavení si nechají a ryby ve Viktoriině jezeře mají určitě hlad. Byl by to takový pěkný vodní pohřeb podle těch nejlepších tibetských buddhistických tradic.

Během dne jsme překonávali rovník, slunce pražilo a nikde na lodi nebyla stříška, pod kterou by se dalo skrýt. Andrea se schoval pod mikinu a já si nad sebou z karimatky a pár kousků oblečení vyrobil stínící konstrukci. Vzhledem k neustálým odkladům naší plavby už nám k obědu nezbylo skoro žádné jídlo. Vzali jsme si poslední ananas a já v kapse našel ještě dva minisáčky buráků. Dal jsem jedny Andreovi a ten se zaradoval: "Woow, we have a full meal today (Super, dnes máme jídlo o několika chodech)!" Námořnící nás nenasekali na potravu pro ryby, tak jsme se s nimi pobavili o životě. Řeč přišla taky na ženské na obou stranách jezera. Ženatí námořníci si bez výjimky našli svoje životní partnerky v Tanzánii. V Ugandě prý žádná holka neumí být věrná a vyspí se s každým, kdo přijde. Tak uvidíme.