(Fotoreportáž)
(10.10.2012)

Ne že bych byl na vlasy nějak zatížený. Dovedu si představit život bez nich. Už mi k tomu taky moc nechybí. Ale v Paramaribu to bylo to, co mne zaujalo. Dne 10. října 2012 jsem byl svědkem oslav státního svátku Surinamu, dne Maroonů. Hrála hudba, lidé tančili a na pódiu běžel program. Staré černošky pekly tradiční chlebové placky a kolem se prodávalo občerstvení. A já tam chodil s foťákem, kterému nefungoval displej a po zapnutí pískal. Snažil jsem se něco vyfotit, aniž bych viděl, co přesně fotím a na co ostřím. Do paměti se mi nejvíc vryly vlasy. Copánky všech druhů, velikostí a barev. Paramaribo musí být rájem kadeřníků. Tak tedy tu o kadeřnicích ...

Kadeřnice se ptá zákaznice: "Je to tak dobře?"
A zákaznice říká: "Trochu delší, prosím!"