Unprepared "No Man Ever Steps In The Same (Peruvian) River Twice" - Part 1: Ayo
(15.12.-19.12.2011)
Konečně se přede mnou objevily stromy. Malá zelená oáza v poušti písku a kamenů. Viděl jsem je už zdálky, ale musel jsem ujít ještě několik kilometrů mezi vysokými stěnami kaňonu. "Bienvenidos a Ayo (Vítejte v Ayu)" stálo na bráně, stojící nad polní silnicí. Prošel jsem jí a sto metrů před sebou uviděl první domek. Několik lidí pracujících na malém políčku se napřímilo a zamávalo té divné osobě s batohem, co po cestě přicházela do jejich vesnice. Moc tu takových neviděli. Moc cizích lidí nechodí do vsi, kde končí i ta poslední polní silnice.
Minul jsem několik domků a došel k poslednímu kamenu s napsanou vzdáleností. Byla na něm velká nula. A značka km. Nula kilometrů do cíle. To znamená, že už jsem tady. Vešel jsem na náměstí. Hliněný plácek s rozbitým kostelem na jedné straně a několika budovami na druhé.
- "Buenas tárdes (Dobré odpoledne)" pozdravil jsem muže, stojícího opodál. "Pór fabór, tiéne un óstal akí (Prosím Vás, máte tu nějakou ubytovnu)?" Brzy se setmí a já chci někam shodit batoh.
- "Nó (Ne)" zavrtěl hlavou a ve mně hrklo. V každé vesnici jsem zatím narazil na místo, kde pronajímali pár pokojů. Stan nemám. A na to, abych se otočil a kráčel 30 km zpátky, rozhodně nemám sílu.
- "Nesesíto úna abitasijón. Para mí para esta nóče. (Potřebuji ubytování. Pro mne na dnešní noc.)"
- "Tenémos munisipalidád (Máme tu radnici)" řekl muž a pokynul mi, ať jdu za ním. Výborně. Na radnici určitě budou vědět, u koho můžu přespat. Zavedl mne k budově, stojící v čele náměstíčka. Vstupní halou jsme prošli ke skleněným dveřím uvnitř. Odněkud vyndal klíč, odemčel dveře a rozhrnul je do stran. Ocitli jsme se v obřadní místnosti. Na stěnách visely obrazy prezidentů. Byly tu židličky a vepředu pultík. Asi se tu konají svatby. Otevřel dveře na boku místnosti a ukázal do nich. Byly tam dvě postele. Bomba! Budu spát na radnici! Shodil jsem batoh na postel a zeptal se:
- "Nesesíte úna registrasijón? Pasapórte? (Potřebujete nějakou registraci? Můj pas?)" Vždycky jsem do knihy hostů musel zapsat svoje jméno, státní příslušnost a číslo pasu.
- "Nó (Ne)" zavrtěl hlavou. "Nó es un óstal (Tohle není ubytovna)".
- "I kuánto es (A kolik to stojí)?" chtěl jsem vědět, kolik budu za noc na radnici platit.
- "Náda (Nic)" řekl a zopakoval: "Nó es un óstal (Tohle není ubytovna)".