Deník z neděle, 7.9.2014 (1736) 9-8-8
10 mil (16 km): 899 -> 909
John Muir Wilderness -> Red Meadows -> Inyo National Forest

- prijemna noc, rano jsem si odskocil a vratil se zpet do stanu, udelal jsem si oatmeal snidani a psal tyhlety zapisky, pak jsem vylezl ven, relativne rychle se sbalil a v 10 vyrazel na cestu, dnes dorazim do Red Meadows, je tam nejaka turisticka atrakce a mel by tam byt obchod, snad bude otevreny i kdyz je nedele

- bude to prvni civilizace ode dne cislo 6, kdy jsem v Kennedy Meadows nakupoval v tamnim obchode, to bylo pred 22 dny a za tu dobu jsem usel pres 220 mil, vychazi to na 10 mil za den, nic extra, ale byly to same vystupy nahoru do hor a pak zase sestupy hluboko dolu do udoli, s tezkym batohem a posledni dny jsem porad unaveny kvuli Giardii

- bylo nadherne pocasi, cesta vedla vzhuru po uzasnych skalach, az jsem se trochu bal, abych tam neuklouzl a nesklouzl dolu po skale s piskem ...

- kracel jsem 2.5 hodiny udolim nahoru, dalo se to, hodne unavenej jsem dosel ke krizovatce s sirokou pesinou, kde chodili lidi v hezkem obleceni a bez batuzku, evidentne si jen odskocili od auta, vitej civilizace!!!, videl jsem podle smerovek, ze vsichni chodi k nedalekym vodopadum Rainbow Falls, nechal jsem na te krizovatce svuj obri batoh a sel se tam podivat, bez toho batohu plneho jidla se slo strasne prijemne a snadno, u vodopadu jsem udelal par fotek, ale je velke sucho, tak vodopady nic moc

- vratil jsem se na krizovatku, vzal batoh a pul hodiny sel k obchodu, bylo otevreno a meli tam plno veci, dokonce i ovoce, drahe, broskve jednu za 0.8 dolaru, jednu jsem si koupil, jine ovoce podobne strasne drahe, ale meli kilo velkych cervenych hroznu za 5 dolaru, bomba, to jsem si koupil, jeste galon vody za 3.25 dolaru, male bramburky a kus syra, bomba, vysel jsem s tim ke stolu ven, jinak jsem zadny nakup jidla nedelal, protoze sebou porad nesu spoustu jidla z Muir Trail Ranche

- byl tam i otevreny bufet / restaurace, tak jsem si tam chtel dat hamburger, ale byl docela drahy, 11 USD a navic ho nedavali ven, musel bych ho jist uvnitr u stolu a muj batoh by zustal venku nehlidany, tak jsem si to rozmyslel, najim se tech bramburku s tim kouskem syra

- uvelebil jsem se venku, byl tam signal mobilu po dlouhe dobe, tak jsem napsal mame z mobilu, ze jsem v poradku a kde jsem byl a at si najde fotky Rae Lakes a dalsich mist na internetu, chodili kolem lidi a jedna pani s jednou skupinou se u mne zastavila a ptala se, jak dlouho uz jdu po ceste a jak dlouho jeste, tak jsme si chvili vykladali, rikal jsem jim, ze cestuju uz 4.5 roku, ale ze nemam moc penez, tak cestuju levne, a ona let's give him some money, omg to ne, nejsem zebrak, penize jsem odmitl, potezkala muj batoh, zkusila si ho, vyfotila se s nim, rozloucili jsme se a sli pryc

- byl tam hiker barell, to je velka bedna s vecma zdarma, ktere tam odkladaji jini hikeri, co je nepotrebujou, protoze treba konci svuj pochod, nebo se jim to nehodi, vzal jsem si dvoje trail mixy orisky s vecma, nejake susenky a cokoladove tycinky, napoje do vody a toaletak, naopak jsem tam dal jedny elektrolyty, co jsem si vzal v Muir Trail ranchi a mel jsem jich jeste dost

- borec mi rikal, ze pred 4 dny skoncila letni sezona, takze autobus odtud do mesta prestal jezdit, sakra, tak pesky do nejblizsiho mesta nepujdu, tak se asi vykaslu na doktory a vysetreni v nemocnici, musim s tou Giardii jit dal, zacali jsme se bavit s borcem, se kterym jsme se potkali uz v MTR, znal i Painta, stavil se ve VVR a prej tam Paint umyva nadobi za jidlo a urcite se tam jeste zdrzi, omg, pak jsem mu rekl o Giardii a ukazalo se, ze to ma taky uplne stejne, taky mu to zacalo v MTR, taky chodi na WC na vrcholcich passu, taky mu to presne zarovnava kazdou vykopanou diru :-)

- jinej borec si tam sel zaplatit sprchu, tak jsem jim popsal mou sprchu pod termalnim vodopadem v noci v lese, jak to bylo super, a on hned ze to je uzasny, ze mu pozitri prijede sestra, tak tam pujde s ni do Iva Bell hot springs, najde to a taky se tam vykoupaji, rozloucili jsme se s tim borcem s Giardii, ze se urcite jeste po ceste uvidime, ja si jeste koupil nejaky syr a vyrazil jsem dal, s vodama v jedne ruce, s hroznama ve druhe

- dosel jsem k Devils Postpiles, dablovym sloupum, to je ten zdejsi pamatnik, kamenne sloupy uzasnych tvaru ve skale, jezdi se sem na to divat lidi z siroka daleka, moc se mi libi, ze je v USA vstup na takoveto pamatky vsude zdarma, udelal jsem par fotek, pak jsem sel dal

- zase jsem se pripojil na trasu PCT / JMT, uz bylo docela pozde, prede mnou uzasne hory, ke kterym mirim, dosel jsem na krizovatku, kde se cesty delily, rozhodl jsem se jit dal po JMT, protoze to melo byt mnohem krasnejsi nez PCT, kolem nejakych uzasnych jezer, a za dva dny se obe cesty zase setkaji, v 18 jsem si MUSEL odskocit, to ovoce ... pak jsem sel dal, po 19 jsem zacal hlesat nejake misto na stan, prekrocil jsem reku a jedno misto nasel v lese na skale kousek u cesty, a zdola pod skalou jsem slysel hlasy a uvidel tam dva stany nejakych lidi, postavil jsem si stan, vlezl dovnitr, jedl hrozny a trailmixy a do noci cetl Divoke a zle

- noc: asi tak od osmi vecer do pulnoci, cetl jsem si u jidla Divoke a zle, misto v lese na skale kousek pod jezerem Stanley, kousek nad krizovatkou PCT a JMT, dole 50 m pode mnou pod skalou kempujou nejaci lide, obleceny nalehko, nadmorska vyska 2390 m, mile odhadem 909 po alternativni ceste po JMT