Iran

2.3 Nepřipravený krásný Esfahan (Unprepared Beautiful Esfahan)

(16.-17.12.2009)
V Iránu to zatím vypadá na asertivnější cestující, než v Turecku. Andrea nechal 10 vteřin po zhasnutí světel v autobuse zapnuté světýlko, protože dočítal stránku, a už mu klepala paní za ním na rameno: "Můžete to zhasnout? Potřebuji spát.". Když jeden spolucestující ucítil, že jsme si po celodenním chození sundali boty, hned zavolal stewarda a ten nám je přikázal opět nasadit. Každopádně jsme toho moc nenaspali, autobus opět zvládl cestu v rekordním čase a místo v 6:00 přijel do Esfahanu v 4:30.

2.2 Nepřipravený Teherán (Unprepared Tehran)

(14.-15.12.2009)
Do Teheránu jsme přijeli v 8 hodin ráno, odmítli jsme všechny taxikáře a s baťohy na zádech vyrazili odhadnutým směrem k metru. Teherán má být jedno ze smogem nejvíce znečištěných měst na světě a aut tu bylo opravdu hodně. Motorek ale mnohem více. Ve městě jsou celé ulice plné zaparkovaných motorek, motorky jezdí všude, po silnici, po chodníku, v protisměru, po přechodu, v parku, u vody, na tržištích, prostě všude kde nejsou velké železné zábrany kterými se téměř nemůže protáhnout normální člověk a které tam jsou umístěny jenom kvůli motocyklům.

2.1 Nepřipravená hranice (Unprepared Border)

(13.12.2009)
Z Vanu jsme vyjeli autobusem v 8 hodin ráno směrem na hraniční přechod Sero, který se měl nacházet v úžasné přírodní scenérii. Není však určený pro turisty, nýbrž jen pro turky a iránce. Na iránském konzulátu nám přímo zakázali tento přechod použít s tím, že cizinci musí jet přechodem Bazargan, ležícím v severní části hranice. Jeli jsme tam tedy s rizikem, že nás do Iránu nepustí a my se budeme muset vrátit do Vanu.