(Fotoreportáž z mobilu)
(23.-24.9.2012)

Papoušky i zmrzliny už znáte. A co takhle indiány?

Hynku, Viléme, Robine! Na návštěvu slavností indiánských kmenů vás zve nejhorší lukostřelec všech dob. I papoušci střílí líp.

Vesnička Annai se připravuje na setkání indiánských kmenů provincie Severní Rupununi. Postavila si na to pěkné zastřešené pódium. Prodávat se tu bude i zmrzlina.

Přijel jsem sem i já. S výpravou indiánů kmene Makushi z vesnice Surama. Bydleli jsme v tomto domě a před divokými papoušky nás chránila ta nejvyšší místa.

K jídlu jsme měli pochoutku. Nebyla to sice zmrzlina, ale ryba Aymara je v guyanské džungli považována za delikatesu. Chléb, upečený z jedlého kořene, je zatraceně tvrdý. Když si ho ale namočíte v rybí polévce, je měkčí, než papoušek.

Organizátoři se nazdobili papouščími péry.

Pozor! Blíží se první účinkující. A nejsou to žádní papoušci.

Zástupci jedné z vesnic v tradičních kostýmech. Dost bylo papoušků!

Indiáni zpívali ...

tančili ...

a předváděli původní kroje.

A pak přišly na řadu soutěže.

Nejdřív soutěž v lukostřelbě.

Indiáni po dvojicích stříleli na pohyblivý terč.

Byla to dřevěná figurka králíka, tažená na provaze.

A vida. Nejhorší lukostřelec všech dob v akci. Netrefil ani jednou.

Dokonce i indiánky byly lepší.

Tady už je další disciplína. Strouhání jedlého kořene. Nejprve pěkně oškrabat ...

a pak strouhat. Nenechte se zmást tvarem. Je to skutečně kořen.

K boji se připravili i chlapci s noži.

Tomuto indiánskému chlapci věštím velkou budoucnost. O hlavu vyšší soupeři už dávno svoje kořeny ostrouhali a odešli do sprch. A on, poslední, pokračoval. Nepřestal. I když ostatní skončili už před deseti minutami. Strouhal dál.

Fandila mu maminka a jeho dvě sestřičky. Jak mi později jeho máma řekla, strouhal poprvé v životě. Organizátoři na poslední chvíli chtěli, aby Surama nominovala do závodu v této disciplíně i chlapce. Tak se obětoval.

Další disciplína. Spřádání nití z klubka nějakého přírodního materiálu. Myslím, že u nás jsme na to v dávných dobách mívali kolovrat.

Pánové rozdělují nařezané hůlky na tenké plátky, ze kterých pak umí vyrobit další předměty.

Z příze splétají pevné nitě. Třeba do luku.

Co by to bylo za závody bez soutěže v pití alkoholu?

A pak už přišel na řadu fotbal.

Pomezní rozhodčí s baťůžkem sledovala dramatické situace u branek.

Když zápas skončil, svlékly indiánky hráče z triček a některé i z kopaček ...

dresy pořádně protřepaly ...

a šly hrát samy. Některé v kopačkách, některé bosé.

Večer, na závěr všech soutěží, nemohla chybět volba indiánské Miss. I když je vybírali podle trochu jiných kritérií, než u nás. Především podle znalostí. Musela například odpovědět, odkud indiáni přišli. Přece z Asie. Přes Beringovu úžinu. To ví každá indiánská Miss! Na rozdíl od papoušků. Tak dobrou, indiánskou noc!